Brusel – malé město s obrovským významem

Vítejte v hlavním městě Belgie, v hlavním městě Vlámského společenství, v hlavním městě Valonsko-Bruselské federace, v hlavním městě Evropy…… prostě vítejte v Bruselu!

Historie města Brusel

Psal se rok 580, když na místě dnešního Bruselu, na tehdejších bažinách, začala vznikat osada vystavěná podél řeky Senne. Trvalo dalších 500 let, než se osada změnila v město, které obehnaly první městské hradby. A protože se Brusel nacházel mezi přístavy Bruggy a Kolín nad Rýnem, začalo se využívat řeky Senne k rozvoji říční dopravy. V roce 1401 zde byla dostavěna městská radnice a nastala zlatá éra Bruselu, jehož počet obyvatel se v tu dobu blížil k číslu 50 000. Tehdy Belgii vládli ještě Habsburkové, později Nizozemci. V roce 1830 si Belgie vybojovala svoji nezávislost a Brusel se stal jejím hlavním městem. Přes střídající se horší a lepší období se město pomalu rozrůstalo. V roce 1958 se stalo sídlem Evropského hospodářského společenství, dnešní Evropské unie. O devět let později, přesně v roce 1967, bylo do Bruselu přestěhováno i velitelství NATO.

Současný život v Bruselu

Dnes je Brusel jednou z nejdůležitějších evropských metropolí, ve které žije přes 175 500 obyvatel, z nichž prý celou jednu třetinu tvoří lidé z jiných evropských států, pracující pro významné evropské instituce. Město se rozkládá na nevelkém území o rozloze 32,6 km², což předznamenává vysokou hustotu obyvatelstva. Ta je asi jedenkrát tak velká, než má Praha. Úředními jazyky jsou tu francouzština a nizozemština. Domorodci anglicky moc nehovoří. Pokud Brusel navštívíte, připravte se na všudypřítomné dvojjazyčné nápisy.

Zdroj foto: TTstudio / Shutterstock.com

Centrum Bruselu s květinovou výzdobou, v pozadí se tyčí městská radnice

Cestujeme do Bruselu

Prahy do Bruselu je to 920 km. Brusel, alespoň jeho centrum, lze projít pohodlně pěšky. Pokud chůze není vaší doménou, můžete využít metro nebo podzemní tramvaje. Chcete-li si v klidu a pohodlně prohlédnout celé město, zajít si na kávu se zákuskem do některé z vyhlášených kaváren a ochutnat nějakou místní specialitu, měli byste si na to vyhradit dva celé dny.

Jedeme autem směr Brusel

Podle hustoty provozu byste to autem měli zvládnout tak za 12 hodin. Výdaje závisí na spotřebě auta a ceně pohonných hmot, ale takový orientační výpočet je 5000 Kč. Při cestování ve čtyřech, vyjde jednoho člověka zpáteční cesta na 1250 Kč. K tomu je potřeba připočítat ještě dálniční poplatky.

Jedeme autobusem do Bruselu

Autobusem trvá cesta zhruba 14 hodin a ceny se liší podle autodopravců. Zpáteční jízdenky stojí od 1700 Kč. V „akcích“ je můžete sehnat i za polovinu.

Letíme letadlem do Bruselu

Přímý let z Prahy do Bruselu trvá asi 1,5 hodiny a cena letenky se různí. Orientační cena je 2000 Kč, ale dá se koupit i výrazně levněji, pokud ji budete kupovat s dostatečným předstihem.

Jízda vlakem do Bruselu

Cesta vlakem trvá asi 14 hodin, cenově se pohybuje kolem 1400 Kč, je pohodlná, ale z důvodu nutného přestupování nebo kombinace dopravních prostředků autobus-vlak, tuto variantu nelze doporučit.

Ideální měsíce na cestu do Bruselu

Počasí v Bruselu je podobné tomu našemu, ale abychom si udělali představu, podle které se dá dovolená předem naplánovat, tady je malá nápověda:

      • Měsíce s ideálním počasímkvěten, červen, srpen, září,
      • Nejteplejší měsícečerven, červenec, srpen,
      • Nejchladnější měsícleden,
      • Nejvíce dešťové měsíceleden, květen, červen, červenec, srpen, prosinec,
      • Ideální na koupáníčervenec, srpen, září.

Zdroj foto: Catarina Belova / Shutterstock.com

Bruselské domky se specifickou architekturou, dva stejné tu nenajdete

Ubytování v Bruselu

Nejvíce hotelů a levných hostelů se nachází asi 10 minut od centra Bruselu mezi nádražími Midi/Zuid a Nord. Další vhodnou částí města je čtvrť Ixelles nebo Saint-Gilles, odkud je nejlepší jezdit do centra města metrem a bydlení si vybrat někde poblíž jeho zastávky. Ideální spojení se středem má Evropská čtvrť, neboli Quartier Européen, kde je rovněž spousta hotelů, které turisté rádi využívají.

Levnější ubytování pak nabízí městské čtvrti Molenbeek a Schaerbeek. Kvalita ubytování je zde již horší a tyto čtvrti nepatří, hlavně ve večerních hodinách, k těm nejbezpečnějším. Pokud se budete chtít ubytovat v některé z okrajových částí města, volte vždy ty, které se nachází u stanic metra nebo vlaku. Městská doprava je jednak příliš pomalá a taky dost často uvíznou autobusy v kolonách.

Průvodce městem Brusel, aneb co nepřehlídnout

Ačkoliv patří Brusel svou rozlohou mezi menší města, věcí, které byste neměli minout bez povšimnutí, je tu spousta. Tady jsou některé z nich:

Evropské instituce

Že je Brusel centrem evropského dění, ví dnes už asi každý. Jedna ze dvou hlavních institucí Evropské unie, Evropská komise, sídlí v budově Berlaymont a Rada evropské unie v budově Justus Lipsius, v níž zasedají i výbory Evropského parlamentu, jehož oficiální sídlo je ve Štrasburku. Dalšími institucemi v Bruselu jsou Evropský hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů a taky Rada ministrů Evropské unie. Většina těchto budov se nachází v tzv. Evropské čtvrti, na kterou při svých toulkách Bruselem zcela jistě narazíte.

Palác Berlaymont

Tato stavba je jednou z nejvýraznějších budov EU, protože v ní sídlí „evropská vláda“. Původně to byl ženský klášter založený hraběnkou Berlaymont, jenž se později přestěhoval do Waterloo. Hvězdicový půdorys objektu, je pro Evropskou unii zcela příznačný. Stavba prošla mnohamiliardovou rekonstrukcí a dnes v sobě nese nevídané ekologické prvky, např. toalety na splachování dešťovou vodou nebo vzduch, který spotřebovala klimatizace, ohřívající podzemní garáže apod.

Zdroj foto: artjazz / Shutterstock.com

Justus Lipsius

Jde o největší belgickou budovou, která zaujímá plochu 400 000 m². Nachází se přesně naproti Paláce Berlaymont a byla vystavena z narůžovělé žuly, skla a oceli. Sídlí zde Rada Evropské unie. V budově se nachází 17 zasedacích sálů, z nichž každý má minimálně 10 kabin pro tlumočníky, dále 5 dalších zasedacích místností, 2 sály pro oficiální pohoštění, tiskové středisko se 600 místy a 40 000 m² kanceláří. I tato budova je neustále „vylepšovaná“ za účelem ochrany životního prostředí.

Náměstí Grand place (Grote Markt)

Ústřednímu náměstí, ležícímu v samém centru města, vévodí radnice z roku 1401. Radnice je chloubou všech Bruselanů a je to opravdu mimořádně krásná gotická stavba. Na špičce věže, ve výšce 96 metrů, stojí patron Bruselu – svatý Michal, který odsud dohlíží nad pořádkem ve městě. Grand Place je od roku 1998 na Seznamu světového dědictví UNESCO a určitě si jeho návštěvu nenechejte ujít, protože poznáte jedno z nejkrásnějších náměstí světa. Domy lemující náměstí působí harmonicky, ačkoliv je každý trošku jiný.

Uprostřed tohoto náměstí bývá vždy jedenkrát za 2 roky „utkán“ obří koberec z milionu květů živých begónií a jiřin. Koberec se nazývá „Tapis de Fleurs“ a mívá rozměry 77 m x 24 m. Celá jeho výroba trvá pouhopouhých 8 hodin. „Květinové tkaní“ proběhne právě tento rok, a to 16. srpna 2020. Tuto fantastickou podívanou byste si neměli nechat ujít.

Zdroj foto: emperorcosar / Shutterstock.com

Náměstí Grand place – květinový koberec

Manneken pis (čůrající chlapeček)

Jde o bronzovou sošku čůrajícího chlapečka, kterou zná celý svět jako symbol Bruselu. Nachází se nedaleko náměstí Grand place. Při různých příležitostech bývá soška oblékána do kostýmů. Městské muzeum vlastní celou garderobu chlapečka, která nyní čítá na 750 kousků jeho oblečení. Koncem loňského roku se zde konal charitativní závod na počest našeho běžce Zátopka, a tehdy měl čůrající chlapeček na sobě miniaturu dresu Emila Zátopka z roku 1965, kdy v Bruselu překonal světový rekord na 10 km.  V šatníku chlapečka je to úplně první český obleček.

Královský palác

Tento palác je „pracovištěm“ belgického krále, kterým je od roku 2013 Filip Belgický. Palác se nachází v bruselském Horním městě. Královská rodina zde ale nežije, jejich trvalým bydlištěm je královský palác v Laekenu, v západní části Bruselu. Kdy je a není pan král „v práci“, není těžké vysledovat. Vždy, když se nachází v budově, vlaje na ní státní vlajka.

Veřejnosti je palác přístupný pouze v letních měsících. Prohlídka paláce nebývá zpoplatněna a bylo by škoda nevyužít možnost prohlédnout si i zevnitř jednu z nejkrásnějších budov města. Královská atmosféra na vás uvnitř dýchá ze všech stran. Na stěnách obrazy šlechticů a panovníků, překrásné křišťálové lustry, zlaté štukování. Do prvního patra vstupujete po schodišti z bílého mramoru, minete Trůnní sál a ocitáte se v klenotu celého paláce, v Zrcadlovém sále. Právě zde probíhají slavnostní recepce, v sále, jehož strop a lustr je pokrytý téměř 1,5 milionem smaragdově zbarvených krovek thajských zlatohlávků. V paláci je spousta dalších sálů, které stojí za vidění, protože kdy jindy máte možnost sdílet stejné pokoje jako sám pan král.

Atomium

Představuje zvětšený model základní buňky železa. Atomium je druhým notoricky známým prvkem Bruselu. Byl postaven k příležitosti bruselské výstavy EXPO v roce 1958. Je 102 m vysoké a je tvořeno 9 koulemi o průměru 18 metrů, které spojuje 22 chodeb. Z Atomia je výhled na celé město, zvlášť z jeho nejvyšší koule, v níž se nachází samoobslužná restaurace.

Park Mini Europe

Přímo naproti Atomia narazíte na park s více než 350 zmenšenými modely významných evropských památek. Za Českou republiku tu najdete zmenšeninu Pražského orloje. Rozloha tohoto parku je 24 000 m².

Místa vhodná pro děti

Aby si i děti užili návštěvu Bruselu, doporučujeme s nimi navštívit Železniční muzeum s reálnými exponáty i modelovým kolejištěm nebo vláčky z lega nebo třeba Muzeum přírodních věd, kde se nachází 30 zkamenělých koster pravěkých dinosaurů.

V městě jsou k vidění i další atrakce pro malé i velké. Například Muzeum kanalizace, kde si projdete bývalé městské stoky a vyslechnete, jak to chodilo dříve, a co obnáší práce dnešních lidí při údržbě městské kanalizační sítě. Dále muzeum automobilů Autoworld s více než 300 historickými vozidly, Muzeum komiksů, kde si na své přijdou dospělí i děti se svými oblíbenými hrdiny.

A pokud byste ještě nebyli dost nachození, tak doporučujeme zavítat do muzejní knihovny, kde mají přes 30 000 komiksových svazků. Komiksových rájů najdete v Bruselu podstatně více. Jedním z nich je Komiksová kavárna na náměstí Place du Grand Sablon, kde hned u dveří vás přivítá 2 metry vysoký Tintin. Uvnitř restaurace na váš čekají delikatesy typu, hamburger Pepka námořníka nebo Obelixův sandwich.

Belgická kuchyně

Tímto jsme se dostali k belgické kuchyni, která je na špičkové úrovni. Říká se, že Belgie vlastní více michelinských hvězd, než slavná Francie. Mezi TOP pokrmy tady patří minutková masa ve všech možných úpravách, od těch skoro syrových až po ty propečené skrz naskrz a k tomu hranolky. Běžně se zde konzumují ryby a plody moře a zvěřina. Ze zeleniny se tu doslova na každém kroku setkáte s čekankou. Umí ji upravit na tisíce způsobů.

Móda i u nás známých fast-foodů neminula ani Belgii, ale k vidění tu jsou i rychlá jídla typická jen pro tuto zemi. Např. Lutyšský salát ze zelených fazolek, brambor, slaniny, cibule a octa nebo „Rajčatový garnát“, což je rajče plněné majonézovým salátem z garnátů. Belgické paštiky jsou poměrně známou delikatesou, stejně jako šunka.

Zdroj foto: defotoberg / Shutterstock.com

Národní speciality belgické kuchyně

Waterzooinárodní specialita. Jedná se v podstatě o polévku nebo jídlo polévce podobné. Základ tvoří zeleninový vývar se žloutkem a smetanou. Původně rybí maso, vkládané do polévky, dnes nahradilo oblíbenější maso kuřecí. I když v některých restauracích rybí klasiku ještě najdete.

Stoempbruselská specialita, která je tvořena bramborami rozšťouchanými se zeleninou, a k tomu podávaná klobása či uzené maso.

Carbonade flamandehovězí plátky na belgickém pivu se sladko-kyselou omáčkou. Přílohou bývají nejčastěji hranolky. Vřele doporučuji!

Steak americainenení nic jiného, než náš tatarák z hovězího masa. U nás nejčastěji podávaný s topinkami, ale Belgičané k tomu jedí výhradně hranolky.

Chicons au gratinčekanka v šunkovém kabátku, zapečená v sýrové omáčce a k tomu (jak jinak) hranolky.

Frites (hranolky)hranolkami voní celá Belgie. Najdete je opravdu na každém rohu. Dostanete je do ruky v papírových kornoutcích, přelité různě ochucenou majonézou. Na hranolkách si Belgičané zakládají. Tvrdí, že jejich jedinečná chuť je výsledkem dvojího smažení a místní odrůdy brambor. Největším hitem byly hranolky s majonézou, arašídovou omáčkou a cibulkou.

Tradiční belgické speciality

Vafle

Kdo by neznal belgické vafle? Jsou stejně oblíbenou delikatesou jako hranolky a najdete je doslova všude. Belgičané je vyrábí přímo před vámi, a taky je podle vaší chuti ochutí. Nejčastěji cukrem, strouhanou belgickou čokoládou, džemem, ovocem, zmrzlinou a samozřejmě nesmí chybět kopec šlehačky.

Pralinky

V Belgii prý existuje přes 2000 čokoládoven, jejichž recepty jsou mnohdy tajné a děděné z generace na generaci. Základem celosvětového věhlasu je prý používání velmi kvalitních ingrediencí a absence rostlinných olejů. Mezi nejslavnější značky Belgických pralinek patří Neuhaus, Leonidas, Godiva a Gyulian. „Vynálezcem“ belgických pralinek byl Jean Neuhaus v roce 1912, jehož firma existuje dodnes.

Zdroj foto: ltummy / Shutterstock.com

Belgické pivo

V roce 2016 se belgické pivo dostalo na Seznam světového nehmotného dědictví UNESCO. Belgie vyrábí 1500 různých značek piva. Pijí se většinou po třetinkách a mají daleko silnější chuť než piva česká, a taky více alkoholu. Každá značka má svou vlastní sklenici, od zkumavky až po skleněný roh. Při návštěvě jednoho malého baru, jsme v jejich nabídce napočítali 18 druhů piva. Pokud jste si nedali i hlavní pokrm, automaticky k pivu podávali žitný chléb. Největší pivovarská firma světa Anheuser-Bush InBev má sídlo v Belgii. V jejím portfoliu je i místní pivo Stella Artois, ale taky třeba náš Staropramen.

Na viděnou v Bruselu!

Zanechte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Používáním stránky souhlasíte s používáním cookies potřebných pro správného fungování webstránky, marketingové a analytické účely Souhlasím Více informací