Hlíva ústřičná – chutná houba se zázračnými účinky na zdraví

V Česku vládne chřipková epidemie, a s ní vyvstává každoroční otázka, co proti tomu dělat. Různých rad je nespočetně, ale my si dnes povíme o jednom, méně známém způsobu, jak posílit svou imunitu. Vychází z poznatků tradiční čínské medicíny a onen “zázrak” se jmenuje hlíva ústřičná. Je to nenápadná houba, svým vzhledem nijak atraktivní, ale o to více účinná v boji s viry a bakteriemi. Nese název hlíva ústřičná.

Popis hlívy ústřičné

Nejen její druhové jméno, ale i vzhled je odvozen od ústřic, jimž jsou kloboučky hlívy nápadně podobné. Většinou mají v průměru tak 5-25 cm a rostou ve vrstvách nad sebou. Vrstev bývá několik, takže celé trsy hlívy mohou dosahovat až několika kilogramů. Starší plodnice bývají pokryty bílým povlakem, vzdáleně připomínajícím plíseň. Nemusíme mít strach, je to jen poprašek vyklíčených výtrusů plodnic z horních řad, a jde o naprosto přirozený a zcela neškodný jev, který může vznikat i při skladování. Hlíva je nasládlé chuti a silně voní po houbách. Roste na kůrách listnatých stromů od jara až do zimy. Nejčastěji ji objevíme na bucích a vrbách téměř po celém světě. Lze ji pěstovat i uměle, a to jak v průmyslových, tak i domácích podmínkách.

Zdroj foto: Olha Afanasieva / Shutterstock.com

Historie průmyslového pěstování hlívy

Prvním průkopníkem v pěstování hlívy v domácích podmínkách byl německý mykolog R. Falck v roce 1917. Dnes mezi největší mimoevropské producenty hlívy ústřičné patří Čína, Thajsko, Pákistán a USA. Je třetí celosvětově nejpěstovanější houbou s celkovou roční produkcí přes 2,5 milionů tun.

Historie uvádí, že již před několika staletími si lidé z lesa odnášeli hlívu i s hlínou domů, aby ji umístili do vlhka, kde by jim dále, třeba i několik příštích let, plodila.

S průmyslovým pěstováním pro potravinářské účely se začalo až poměrně dost dlouho po válce. Jako první se toho ujali maďarští mykologové, kteří založili své plantáže na topolovém dřevě. Ale vzhledem k mnoha okolnostem, jako byl nedostatek topolového dřeva, jednoroční sklizeň, malé výnosy, záhy od této činnosti upustili. O deset let později na tuto činnost navázala Itálie, kde hlívu pěstovali na pšeničné slámě a kukuřičném lupení. A za dalších pár let se do byznysu s hlívou vložila Asie a začala ji pěstovat na různých rostlinných odpadech. Poptávka ale vzrůstala, a tak se v roce 2000 stala světovým velkoproducentem hlívy ústřičné Čína, s roční produkcí 1,3 milionů tun. Největšími evropskými pěstiteli jsou dnes Itálie, Francie, Maďarsko a Polsko.

Zdroj foto: Africa Studio / Shutterstock.com

Pěstování hlívy ústřičné v domácích podmínkách

Rozeznáváme několik druhů hlív, z nichž největší přínos pro nás má právě hlíva ústřičná. Zvláště v posledních letech její obliba strmě stoupá. Je nejen chutná, ale i velmi zdravá, a díky tomu si vysloužila přezdívky jako zázračná houba nebo elixír mládí.

Cena hlívy ústřičné v obchodech se takřka vyrovnává ceně masa, a tak možná někteří přemýšlíte, že byste se pokusili o její pěstování sami. Máte-li vhodné podmínky, nic vám v tom nebrání. Poradíme nejlepší způsob, jak na to.

Pěstování hlívy má trošku jiná specifika jako pěstování žampionů. Především potřebuje světlo, takže se nehodí pěstovat hlívu někde v temných sklepeních, protože bez světla na úrodu budeme čekat marně. Další podmínkou je vlhko a teploty tak 15-18 stupňů Celsia. Do míchání vlastního substrátu k pěstování hlívy vám nedoporučuji se pouštět. Mnohem jednodušší, a také efektnější, je zakoupit si profesionálně připravený substrát, který má po bocích otvory, kudy hlíva poroste. Pokud si tedy takové balení hlívové zahrádky koupíte (cena je asi 160 Kč za jedno balení), a donesete domů, pak jej hned umístěte na teplejší místo s pokojovou teplotou, kde si nějakou chvilku pobude.

Aby nám ale v této pokojové teplotě nevysychal, nařízneme spodní část balení a touto otevřenou stranou jej postavíme na tác, do kterého nalejeme vodu, abychom podpořili vzlínání vlhkosti. Seshora do všech čtyř rohů zapíchneme špejle a na ně natáhneme volnější igelitový pytel, čímž si z toho vyrobíme takový provizorní fóliovník. Vodu do tácku pravidelně doléváme. V pokojové teplotě bude až do té doby, dokud nám substrát neproroste. Že se tak stalo, poznáme podle toho, že se v bočních otvorech objeví podhoubí. To je ten pravý čas k tomu, abychom celé balení přenesli do teploty 15-18 stupňů. Tam zůstane 2-3 týdny a po této době už se sbírá první úroda. Hlíva plodí ve vlnách, což znamená, že se posbírá první vlna hub, substrát si tak týden odpočine a začne rodit podruhé. Takto vydrží „rodit“ 2-3 měsíce a pak už je jeho život ukončen.

Za vyzkoušení, zda máte pro pěstování hlívy ty správné podmínky, to určitě stojí, a pokud se vám úroda vydaří, budete mít zaručeně čerstvé houby se všemi jejich zdravotními benefity.

Cenné látky, které hlíva ústřičná obsahuje

  • vitamíny řady B,
  • vitamíny D, C, K,
  • stopové prvky jako železo, draslík, fosfor, sodík, zinek, selen, bór a jód,
  • nejvíce ceněnou látkou jsou beta 1,3-D glukany,
  • a další látky jako mevinolin, některé proteiny, enzymy, steroly, aminokyseliny, mastné kyseliny a řadu dalších látek.

    Zdroj foto: Sergejs Skopincevs / Shutterstock.com

Účinky hlívy ústřičné

  • snižuje cholesterol,
  • posiluje imunitní systém,
  • zpomaluje růst nádorů,
  • je vhodná pro pacienty s cukrovkou,
  • pro pacienty s vysokým tlakem,
  • při obezitě,
  • beta glukan je považován za elixír věčného mládí,
  • ruští vědci izolovali z hlívy i antibiotikum Pleurotin.

tradiční čínské medicíně se po celá staletí hlíva používala k přípravě mastí a léčivých tinktur proti zánětům, virům a bakteriím. Rovněž ji TČM používá při léčbě hemeroidů, žilních problémů, bércových vředů, ekzémů, popálenin, strnulosti končetin a šlach, ale také srdečním potížím a při rakovině.

Nejvíce ceněnou látkou ze zdravotního hlediska jsou beta-glukany. Ty se nejvíce podílejí na obranyschopnosti organismu a na snižování cholesterolu v krvi. Je ale zapotřebí delší doba užívání (min. 2-3 měsíce). Glukany v těle aktivují bílé krvinky, které pak ničí nepřátelské bakterie, viry a plísně. Samozřejmě, že hlíva není, ani nemůže být, všespasitelná, ale rozhodně velkou měrou přispěje k povzbuzení obranyschopnosti nás dospělých, ale i dětí. Zvlášť v období chřipek a nachlazení.

Hlíva ústřičná je prodávána v různých formách jako potravinový doplněk. Ovšem u mnohých stojí za zvážení, zda je jejich koupě vhodná, zda to není jen dobře prodejný artikl. Čerstvá hlíva vám zaručeně do těla cenné látky dodá, ale chce to čas a pravidelnou konzumaci, kterou je vhodné ještě podpořit přidáváním sušeného houbového prášku do tepelně upravených pokrmů.

Mletá sušená hlíva ústřičná

Prášek hlívy ústřičné vzniká rozemletím sušených plodnic. Výhodou je, že se dá rozemlít i třeň (nožička), která je při vaření velmi tuhá na zužitkování, ale obsahuje stejné množství cenných prvků, a proto je škoda ji nevyužít. Hlíva sušením, ani tepelnou úpravou neztrácí cenné látky, ale přesto se snažme vařit ji co nejkratší čas. Sušená má výrazné aroma a přidává se hlavně do polévek, salátů, dušených mas a dále kamkoliv vás napadne.

Hlíva ústřičná v kuchyni

Čerstvá hlíva má v kuchyni široké uplatnění. Sekaná masa s hlívou, omáčky, polévky, těstoviny, masové nákypy, zapečená jídla a mnoho dalšího.

Zdroj foto: Robert Przybysz / Shutterstock.com

Uveďme si na závěr několik receptů, pocházející z kuchyně našich maminek a babiček:

Smažené řízečky z hlívy

Hlívu očistíme a rozdělíme na jednotlivé „řízečky“. Ty vložíme do osolené vody a necháme vařit 10-15 minut, aby byly dostatečně měkké a nebyly gumové. Pak je scedíme, necháme okapat a vychladnout.
Pak obalujeme v klasickém trojobalu, ale ti, co holdují zdravé výživě, jej mohou obalit třeba v bezlepkové Hrašce. Smažíme pěkně do zlatova po obou stranách a podáváme s bramborovou kaší nebo salátem.

Guláš z hlívy ústřičné

Na rozpáleném sádle osmažíme hezky do zlatova větší množství krájené cibule. Poté zaprášíme červenou sladkou paprikou, ale můžeme přidat dle chuti i chilli. Hlavně pozor na spálení! Po krátkém restování a neustálém míchání, přidáme omytou a nakrájenou hlívu. Chviličku opékáme a zalijeme pasírovanými rajčaty (popř. rajským protlakem). Následuje drcený kmín a několik stroužků prolisovaného česneku, sůl a pepř. Zbývá už jen promíchat a zalít vývarem (pokud nemáme, tak vodou, ale jídlo pak budeme nejspíš muset dochutit kostkou masoxu). Dusíme pod pokličkou do měkka a hlídáme, aby se nám nevyvařila tekutina (doléváme). Pokud jsme měli správné množství cibule a vývar (vodu) dolévali tak akorát, tak nám vznikl dostatečně hustý gulášek, který už jen v případě potřeby dochutíme solí, pepřem a taky majoránkou. Jestli jsme to s tekutinou přehnali a guláš je příliš řídký, rozmícháme trošku hladké mouky s vodou a přes sítko vlijeme ke guláši. Mícháme a provaříme ještě 15 minut.

Podáváme s knedlíkem nebo těstovinami, noky nebo třeba jen s chlebem.

Výtečná polévka z hlívy ústřičné

Dvě cibulky nakrájíme nadrobno a zpěníme na rozpáleném oleji. Přidáme nakrájenou hlívu, zaprášíme paprikou a přilijeme vývar (nemáme-li vývar, použijeme vodu, ale bude potřeba polévku dochutit bujónem). Když je hlíva měkká, tak ji osolíme, opepříme a přidáme prolisovaný česnek. Ve sklenici si rozmícháme hladkou mouku s vodou, a přes síto vlijeme do polévky, kterou tím dostatečně zahustíme. Provaříme 15 minut, dochutíme a podáváme s čerstvým pečivem.

Pečená hlíva ústřičná

Hlívu omyjeme a hlavičky natrháme na středně velké kousky. Nemějte je moc malé, ať vám pečením nezmiznou úplně. Houby vložíme do zapékací misky spolu s několika nevyloupanými stroužky česneku a drobně krájenou cibulí. Přidáme kapku oleje a máslo a taky nějaké zelené bylinky (nemáte-li čerstvé, stačí sušené). Osolíme, opepříme a dáme do trouby péct tak 30-45 minut, až bude hlíva měkká (obracíme). Vodu nepřiléváme, ale hlídáme, aby se nám hlíva nepřipálila. Podáváme s bramborovou kaší.

Zdroj foto: Semen Kuzmin / Shutterstock.com

Paštika/pomazánka z hlívy ústřičné

Jemně nakrájenou cibuli orestujeme na oleji. Přidáme čerstvé nebo sušené bylinky, které máte rádi (např. tymián, majoránka či rozmarýn). Poté do hrnce vložíme na kousky krájenou hlívu a promíchejte. Po chvíli opékání přidáme nové koření (mleté nebo drcené), kmín, sůl, pepř, podlijeme troškou vývaru (popř. vody) a dusíme 15 minut. Pak směs necháme trochu vychladnout.

Do mixéru vhodíme několik vlašských ořechů (staré ořechy si den předem raději namočíme do vody) a přidáme částečně vychladlou hlívovou směs. Mixujeme pěkně dohladka. Pokud by to bylo moc husté, zředíme převařenou vodou.

A máme hotovo. Mažeme na pečivo či chleba a ozdobíme čerstvou pažitkou nebo jarní cibulkou.

Komentáře jsou uzavřeny, ale trackbacks a pingbacks je otevřen.

Používáním stránky souhlasíte s používáním cookies potřebných pro správného fungování webstránky, marketingové a analytické účely Souhlasím Více informací