Šalvěj: Její pěstování je snadné, účinky mnohé

Najdeme ji na bylinkových záhoncích v zahradách, v parkové výzdobě i v květináčích na balkonech. Řeč je o šalvěji lékařské, léčivé bylině, jejíž aromatické lístky se používají nejen v léčitelství.

Využívá se také v kuchyni jako chutné koření nebo v kosmetice pro své dezinfekční účinky. Poradíme vám, jak tuto užitečnou rostlinu pěstovat a nabídneme i tipy na její využití v kuchyni.

Zdroj foto: matka_Wariatka / Shutterstock.com

Babské ucho neboli šalvěj lékařská

Jestliže jste někdy viděli československý film Dívka na koštěti, jistě jste v něm zaregistrovali sháňku hlavních protagonistů po babském uchu. Nikoliv však po části lidského těla, ale po odvaru z byliny zvané šalvěj lékařská, které se takto lidově přezdívá. Jak je vidět, už naši předkové ji hojně využívali a byli si vědomi jejích léčivých účinků.

Původní domovinou je středomořská oblast a Malá Asie, jako léčivka se však používala i ve starém Egyptě. Do střední Evropy se dostala pravděpodobně někdy v 9. století, kdy ji začali pěstovat v klášterních zahradách.

Trvalka milující slunce

Šalvěj lékařská je vytrvalý polokeř se zdřevnatělými lodyhami, na nichž jsou šedozelené až zelené lístky oválného tvaru. Dorůstá výšky 30 až 60 cm a kvete od května do července fialovými květy. Rostlina je dost aromatická, což odpuzuje slimáky, housenky běláska zelného i mšice, kteří by mohli škodit košťálovinám, jako jsou zelí, brokolice, květák a kedlubna. Je také ideálním sousedem růží, hrachu, fazolí nebo mrkve. Šalvěj je sice trvalka, ale během zimy, není-li zakrytá, tak vymrzá.

Této bylině se zavděčíte lehkou, dobře propustnou hlinitopísčitou půdu, která by měla být prokypřená. Rostlině se daří na suchých půdách, jež živinami příliš neoplývají. Ke svému zdárnému růstu však potřebuje dostatek slunce a chráněné místo. Ne nadarmo je její domovinou právě teplé Středomoří. Klidně můžete do půdy, v níž roste, přidat vápno. Na čerstvý hnůj ale zapomeňte, ten rostlina nesnáší.

Zdroj foto: Nurlan Kalchinov / Shutterstock.com

Šalvěj lze i předpěstovat

Na jaře se prodávají sazenice šalvěje v hobby marketech. Většinou se však jedná o dovozové rostliny, zasazené v substrátu a rychlené, zvyklé na skleníkovou atmosféru. Na záhonech ani balkonech se jim moc nedaří. Jestliže si chcete nasadit sazenici, pak je třeba ji koupit u tuzemského zahradníka, který jí dopřeje to, co opravdu potřebuje. Anebo si ji sami předpěstujte.

Začít s tím je však třeba už na počátku března, aby měly mladé rostlinky šalvěje dostatek času na svůj růst a zesílení. Připravíte si výsevní substrát, který smícháte s jemným pískem, semínka na něj rozhodíte, jemně zasypete a trochu přitlačíte.

Substrát byste měli udržovat mírně vlhký, aby semínka nezaschla. Jakmile rostliny vzejdou, měli byste je dvakrát přepíchnout. Nakonec předpěstované sazeničky v polovině měsíce května, nejlépe po Ledových mužích, kdy už nehrozí mrazy, vysadíte na venkovní záhon. Jednotlivé rostliny by měly být od sebe na vzdálenost asi 40 cm.

Vyzkoušet můžete také přímý výsev na záhon. Ideální dobou je duben až květen, nebo po létě pak zase až v září. Semínka vysejete do hloubky 1 až 2 cm na řádky, mezi nimiž je vzdálenost opět asi 40 cm. Zeminu pravidelně zalévejte, a až rostliny vyklíčí a trochu zesílí, měli byste je vyjednotit, přičemž byste měli dodržovat vzdálenost 40 cm.

Se zálivkou opatrně

Co se týká zálivky, je třeba si dávat pozor na přemokření šalvěje lékařské, protože toto opravdu ráda nemá a reaguje na to žloutnutím listů a postupným uhnitím.

Nesnáší také mrazy, takže rostliny je nutné na záhonech na podzim přikrýt chvojím. Jestliže se o ni budete dobře starat, mohla by vám takto vydržet i šest let. Obvykle se však doporučuje ji po čtyřech letech přemístit na jiný záhon.

Na jaře zbavíte rostlinu chvojí a dobře prokypříte půdu okolo ní. Zavděčíte se jí také kvalitním kompostem, jenž zeminu pohnojí.

Starší zdřevnatělé lodyhy je nutné hluboce seřezávat, abyste podpořili růst nových výhonků. Rostlina tak rychleji znovu obrazí. Když šalvěj lékařská odkvete, zbavte ji suchých květů, aby se nevysilovala tvorbou semen.

Zdroj foto: Zeljko Radojko / Shutterstock.com

Pěstování šalvěje v nádobách

Šalvěj lékařská může být také atraktivní ozdobou vašeho balkonu. Takže chcete-li mít tuto bylinu stále k dispozici, zasaďte si ji do květináče. Platí zde jedno pravidlo, že v jedné nádobě může být jen jedna rostlina. Zemina nemusí být příliš výživná, zato dostatek slunce je nezbytný. Na zimu byste ji měli chránit před mrazy, aby nezmrzla, a to přemístěním do chladné místnosti. Její životnost v nádobách jsou obvykle asi 3 roky.

Pokud jí začnou žloutnout listy, je pravděpodobné, že je jí malá nádoba, v níž ji pěstujete. Je proto vhodné ji přesadit do většího květináče.

Okrasné šalvěje jsou oblíbené letničky v parkových výsadbách

Kromě trvalky existují i vyšlechtěné kultivary této rostliny, které se využívají k okrasné výsadbě na zahradách a v parcích jako letničky. Oblíbené jsou hlavně zahradními architekty, protože kvetou v mnoha nádherných barvách od modré, červené přes žlutorezavou až po fialovou, nejsou háklivé na choroby a odolávají škůdcům. S jejich pomocí lze vytvořit krásná květinová zákoutí.

Z okrasných šalvějí jsou nejznámějšími letničkami:

  • ohnivá s rudými květy,
  • pomoučená, jejíž květy i listy vypadají, jako by byly posypané bílým práškem,
  • muškátová je dvouletka a využití najde i jako solitér,
  • zahradní s modrými květy,
  • šarlatová kvete červeně, bíle nebo růžově,
  • ananasová s červenými květy.

Všechny uvedené kultivary lze pěstovat v záhonech i v nádobách na balkonech nebo terasách.

Léčivé účinky šalvěje lékařské

Šalvěj lékařská nachází uplatnění už odnepaměti v lidovém léčitelství pro své antivirotické, antibakteriální a protizánětlivé účinky. Ulevuje při průjmech, žaludečních, střevních a žlučníkových potížích. Tlumí nadýmání nebo pocení, které je průvodním jevem klimakteria.

Také v kosmetice se cení léčivé účinky šalvěje. Odvarem lze vyplachovat ústa, kde pomáhá při zánětech nebo potlačuje zápach. I proto se přidává do ústních vod nebo bývá součástí zubních past. Může se přidávat do osvěžující koupele, potlačuje tvorbu lupů a léčí problematickou pleť se sklonem k tvorbě akné.

Ve vyšších dávkách však může působit toxicky na játra. Když si z ní připravíte čaj, tak do vody nepřechází velké množství účinných látek, tudíž až šest šálků šalvějového čaje se považuje za bezpečné.

Zdroj foto: Orlata Ievgeniia 24 / Shutterstock.com

Sbíráme lístky na čaj i do pokrmů

Nejvíce éterických olejů v lístcích šalvěje je za suchého počasí okolo poledne. To je také ideální doba na jejich sběr. Lístky byste měli sbírat před rozkvětem rostliny. Celá nať se sbírá dvakrát za rok, a to tak, že přibližně 10 cm nad zeminou ji uříznete. Sušit byste tuto rostlinu měli při velmi mírné teplotě, jež nepřesáhne 30 stupňů Celsia.

Šalvěj lékařská v kuchyni

Díky svým aromatickým lístkům se uplatňuje v kuchyni při přípravě jídel. Můžete ji přidat do omáček ze zeleniny, polévek, omelet nebo zapékaných pokrmů. Někdo si ji oblíbil jako koření na maso, kdy se lístek ze rostliny jemně naseká, doplní olejem a maso se tímto potře.

Takto můžete upravit maso:

  • rybí,
  • králičí,
  • drůbeží,
  • vepřové,
  • hovězí.

Hodí se dokonce k použití na maso skopové i zvěřinu.

Zdroj foto: Jiri Hera / Shutterstock.com

A protože je domovinou šalvěje Středomoří, velmi často ji najdeme jako aromatické koření v těstovinách, gnocchi, i raviolách nebo rizotu.

Mohlo by se Vám také líbit

Komentáře jsou uzavřeny, ale trackbacks a pingbacks je otevřen.