Teoretická příprava na jarní sezónu začíná již před zimou. Dnešní téma – denivky

Naše zahrádky se již pomalu ukládají k zimnímu spánku a nám, nadšeným zahrádkářům, nastává méně veselé období roku, kdy pohled na listím zapadané zahrádky nám již nepůsobí ten dobře známý a blahodárný pocit radosti tepající v naší srdeční krajině, jež známe z období plně rozkvetlých záhonků.

Zkusme se alespoň v našem povídání vrátit k tomu, co mnohým z nás nalévá novou krev do žil, a to k pěstování kytiček. Dnes to budou denivky.

Zdroj foto: Anna_Zaitzeva / Shutterstock.com

Květem denivek se můžeme kochat pouhý jeden den

O denivkách se říká, že to jsou „krásky jednoho dne“. Tuto přezdívku si vysloužily za to, že právě jeden jediný den vydrží kvést každý jejich květ. S železnou pravidelností se otevírá s východem slunce a zavírá s jeho západem. Květy svým vzhledem připomínají vznešené, různobarevné lilie. Denivky ovšem vůbec nezůstávají pozadu.

Denivky do každé zahrádky

Naše babičky mívaly pouze dva druhy denivek. Na mnohých starých zahradách jsou k vidění dodnes. Tyto původní druhy denivek měly typicky oranžovou a žlutou barvu. Za posledních padesát let se vyšlechtilo zhruba 20 druhů a na 80 000 kultivarů této rostliny. Mění se velikost rostlin, jejich tvar, bohatost a hlavně barva květů. Dnes si vyberete od světle žlutých květů až po různobarevně žíhané.

Zdroj foto: Traveller70 / Shutterstock.com

Denivky patří mezi nejméně náročné květiny

Denivka je na zahradě opravdu vděčnou trvalkou. Je velmi odolná a nevyžaduje mnoho péče. Spokojená je v polostínu, ale dařit se jí bude i na sluníčku. Netrpí na nemoci, nechutná hlodavcům a snese i velká sucha. Je to ideální kytka pro ty, kdo nemají mnoho času na zahradní práce nebo prostě péče o kytky není pro ně velkým hobby.

Sadíme a přesazujeme denivky

Když si denivku přineseme domů, zasadíme ji buď do neutrální, ještě lépe do mírně kyselé půdy. Aby bohatě kvetla, je dobré ji před nasazením květů více zalévat. Hlízy nesázejte příliš hluboko do země, stačí tak 1-2 cm. Až se vám časem rozkošatí a budete ji chtít rozesadit nebo přestěhovat, pak tak učiňte na přelomu léta a podzimu, aby měla dostatek času znovu zakořenit. Vysazovat je můžeme jednotlivě, ale i v kombinaci s jinými trvalkami. Denivky dosahují životního vrcholu ve čtvrtém roce a to je nejvyšší doba, kdybychom je měli rozdělit a rozesadit. Jinak by se mohly vysílit a ztrácet schopnost kvetení.

Zdroj foto: BushAlex / Shutterstock.com

Zimní péče o denivky

O naprostou většinu denivek se nemusíte starat ani v zimě. Zazimovat bychom měli jen několik jejich stálezelených druhů a pár velkokvětých kultivarů.

Denivky lahodí oku, chuťovým buňkám i zdraví

Ve staré Číně, kde je jejich domovina, se denivky nepěstovaly jako okrasné, nýbrž jako jedlé květiny. Používaly se buď syrové nebo vařené či dušené. A tato tradice trvá pořád. Jedlé jsou jejich poupata a květy všech barev. Této skutečnosti se dá skvěle využít při zdobení dortů, jelikož jejich zdobení živými květy je v současné době velkým trendem. Ovšem za delikatesu jsou považovány nerozvinutá poupata denivek, která se jen povaří v páře a na talíři přelijí rozpuštěným máslem.

Je-li vám líto rychle odumřelých květů těchto rostlin, pak je můžete po odkvětu otrhat a usušit. Semletím na prášek získáte koření specifické chuti, bez něhož se v Orientu neobejde žádná vegetariánská polévka.

Zdroj foto: warat42 / Shutterstock.com

A protože se říká, že „není na světě rostlina, aby na něco nebyla“, tak vězte, že květy denivek jsou bohaté na antioxidanty, karotenoidy a vitamín A. Ve světě, konkrétně v Koreji se údajně využívá k léčbě žloutenky, zácpy a pneumonie. V Číně se květy používají při porodech a čaj z kořenů je využívá jako diuretikum. V lidovém léčitelství vykazují údajně extrakty z kořenů denivek protinádorovou aktivitu.  U nás však tyto květy léčivou tradici nemají.

Pozor na vaše kočičí miláčky!

Milovníky zvířat upozorňuji na to, že ačkoliv jsou denivky pro člověka jedlé, u koček vykazují výraznou toxicitu a mohou vést až k selhání ledvin.

Zdroj foto: Simic Vojislav / Shutterstock.com

Málo známé zajímavosti

Jak už jsme si řekli, tak původní klasicky oranžový druh denivky býval výsadou venkova. Svojí houževnatostí a životaschopností mnohde přežily dodnes. A proto často jsou solitérní oranžové denivky ukazatelem míst po zmizelých domcích, bývalých zahradách, starých hřbitůvkách nebo se vyskytují na místech někdejších vojenských újezdů.

Poslední zajímavou informací je, že se v Číně údajně využívá dlouhých listů denivek ke splétání a následnému využití při výrobě obuvi. V tamních internetových obchodech se prý dokonce dají koupit hřejivé vložky do bot vyrobené právě z denivek.

Ať už je to jakkoliv, jsou denivky, o nichž se historie zmiňuje poprvé už před 5000 lety, výjimečným zdrojem pro genetické studie a jsou vědci navrhovány jako vhodný modelový organismus k dalšímu zkoumání.

Komentáře jsou uzavřeny, ale trackbacks a pingbacks je otevřen.

Používáním stránky souhlasíte s používáním cookies potřebných pro správného fungování webstránky, marketingové a analytické účely Souhlasím Více informací