Vlčí bob – pestrobarevná trvalka s širokým využitím

Vlčí bob neboli lupina je okrasná trvalá rostlina, která se může pyšnit květy v několika různých barvách. I díky tomu se stala oblíbenou květinou nejen na zahrady. Vyskytuje se však hojně i ve volné přírodě.

Lusky lupiny mohou být jedovaté, jak je to tedy s jejím využíváním v potravinářství?

Zdroj foto: Kylbabka / Shutterstock.com

Lupina mnoholistá

Lupina neboli vlčí bob má mnoho různých kultivarů s nádherně barevnými květy, z toho důvodu se skvěle hodí na zahradu. Nejedná se však o příliš rozšířenou rostlinu. Naopak se hojně objevuje spíše planě. Díky svému výraznému vzhledu poutá pozornost, dokonce existuje zhruba 200 různých druhů lupiny. Její obvyklá výška se pohybuje od 80 do 150 centimetrů.

Zajímavostí této rostliny jsou květy rostoucí v kulovitých hroznech, které doplňují řapíkaté dělené listy.

Mezi nejčastější zbarvení této rostliny patří barva:

  • bílá,
  • červená,
  • žlutá,
  • fialová,
  • růžová
  • modrá.

Najít však můžete i kombinace barev.

Jak se k nám vlčí bob dostal?

Poprvé se u nás vlčí bob mnoholistý objevil v 19. století. Původ má v Severní Americe, byl původně vysazován jako užitková rostlina. Začalo se mu však u nás dařit tak dobře, že se hojně rozšířil a utlačoval původní rostlinné druhy. Nejlépe roste v horských a podhorských oblastech, setkat se s ním však můžete již téměř všude. Na okrajích lesů, na planinách, někdy se objevuje i v zahradách jako netradiční výrazná okrasná trvalka.

Zdroj foto: Mariola Anna S / Shutterstock.com

Rozšíření lupiny

Lupina vlčí bob se natolik rozšířila hlavně díky lidem. Byla totiž vysazována jako okrasná rostlina zahrad, odkud se velmi snadno šířila do okolí a zplaňovala. Vysévána byla také jako meliorační rostlina. Krom toho byla lupina vysévána i z důvodu zpevňování náspů silnic a železnic. Rozšířena je také v lesích, kam byla umisťována myslivci jako krmivo pro zvěř.

V ostatních zemích mají s rozšířením lupiny problém, a to z důvodu, že je vlčí bob invazní. Údajně na Novém Zélandu je okolí silnic obsypáno vlčím bobem, aby zpestřil cestu řidičům autobusů a zatraktivnil turistický ruch. Například v Norsku je vysévání této rostliny v blízkosti silnic úplně zakázáno kvůli ochraně původních druhů rostlin.

Na co si u této rostliny dát pozor?

To, proč je vlčí bob takovým problémem pro přírodu, spočívá v čeledi, ze které pochází. Patří mezi bobovité. Tyto druhy mají schopnost vázat dusík v půdě. Tím v podstatě zlepšují její kvalitu. To však není vždy přínosné, některé původní druhy totiž mají velmi specifické požadavky na půdu. Jakmile se tedy vyskytne v takové oblasti i lupina, je považována za nežádoucího vetřelce, jehož je nezbytné se zbavit.

Tato specifická vlastnost však nemusí být jen na škodu. Může totiž také sloužit k odstranění jedů z půdy. Kromě dusíku na sebe dokáže navázat i velké množství pesticidů a jedů. Zajímavostí je, že byla vysévána po havárii černobylské jaderné elektrárny, aby absorbovala radioaktivní látky v půdě.

Zdroj foto: Juan Carlos L. Ruiz / Shutterstock.com

Vysoké množství alkaloidů

Obrovské množství druhů této rostliny je velmi jedovatých, obsahují vysoké množství alkaloidů. Ty mohou poškodit nervový systém, játra a srdce. Již při požití zhruba deseti semen může dojít k nevolnosti a halucinacím. Z toho důvodu byste si měli dát pozor, pokud si tuto rostlinu přinesete domů do vázy nebo vám roste na zahradě.

Pro potravinářství jsou využívány speciálně vyšlechtěné kultivary neobsahující toxické množství alkaloidů. Z vlčího bobu se vyrábí například lupinová mouka. Pochoutkou jsou i nakládané plody bílého vlčího bobu v nálevu. V kosmetickém průmyslu se lupina využívá jako prášek přidávaný do pleťových masek.

Široká paleta barev

Jestliže se rozhodnete, že si chcete lupinu pořídit jako okrasnou květinu na zahradu, jistě nebudete litovat. Její vzhled je totiž opravdu zajímavý a upoutá pozornost. Pořídit si můžete modrý vlčí bob, červený, žlutý, či dokonce fialový a mnoho dalších odstínů. Díky tomu se hodí i pro kombinaci s dalšími rostlinami, vždy totiž najdete variantu, která se k sobě bude skvěle hodit.

Pěstování

Jestliže se rozhodnete pro pěstování, nejlepší volbou pro začátek jsou jistě semena vlčího bobu. Tuto rostlinu totiž lze jen velmi stěží rozmnožit dělením, netvoří totiž trsy a řízkování je náročné.

Jak na výsev lupiny

  1. Nejvhodnější je zakoupit osivo v barevné směsi. Semena jsou barevně rozlišena, což znamená, že je můžete bez problému vytřídit a jednotlivé odstíny pěstovat odděleně.
  2. Výsev lupiny by měl probíhat od února do června. Jestliže se rozhodnete začít v únoru, měli byste využít misek umístěných v teple, ideálních je zhruba 15 °C.
  3. Pro rychlejší vyklíčení můžete semena přes noc namočit do studené vody, až poté je vysejte do země.
  4. Nejzazším termínem výsevu je červen. Oproti únorovému výsevu, kdy vám pravděpodobně rostliny vykvetou koncem léta, v červnovém datu výsevu počítejte s květem až další rok.

Skupina, či samostatně?

Přeci jen takto výrazná rostlina udělá o něco větší dojem, pokud je ve skupině, to však neznamená, že ji nemůžete pěstovat jednotlivě. Jestliže se budete věnovat barevnému souladu odstínů, můžete vytvořit okouzlující skupinu rostlin, kterou nikdo nepřehlédne. Pokud byste chtěli kombinovat více druhů rostlin, lupina se skvěle doplňuje s později kvetoucími trvalkami nižšího vzrůstu.

Zdroj foto: atiger / Shutterstock.com

Podmínky pěstování

Pěstování vlčího bobu není ve výsledku vůbec nic náročného. Nežádá si příliš specifické podmínky, díky tomu se jedná o skvělou rostlinu, jestliže chcete něco opravdu zdobného, co však nepotřebuje specifikou péči. Pokud vyberete vhodné stanoviště, rostlina si zvládne poradit.

Lupině nesvědčí:

  • přímé celodenní slunce,
  • příliš suchá místa,
  • vysoký obsah vápna v půdě,
  • nepropustná půda s nízkým obsahem živin,
  • přílišné zamokření.

Jestliže pro výsev zvolíte slunné stanoviště až polostín s dostatečně výživnou půdou, lupina si naprosto vystačí a nebudete ji muset věnovat výraznou péči. V chudších půdách je dobré ji občas přihnojit. V prvním roce po výsadbě byste také měli vlčí bob na zimu chránit. Nejvhodnější je chvojí, které je prodyšné, a jedná se tak o nejvhodnější zakrytí.

Stárnutí lupiny

Ačkoliv se jedná o trvalou rostlinu, je lupina poměrně krátkověká. Někdy se může stát, že již po třech letech mizí, nehledě na to, jak dobře o ni pečujete. Pouze výjimečně tato rostlina vydrží krásná déle než pět.

Abyste však nemuseli každých pár let kupovat nová semínka vlčího bobu, nabízí se možnost, jak rostliny omladit. Jediné, co k tomu potřebujete je vyzvednout dospělý trs, opatrně ho rozdělíte rýčem na menší díly. Ty hned vysaďte do čerstvé zeminy. Je důležité tento proces provést na jaře brzy po vyrašení, pokud byste rostliny zmladily na podzim, nepřežily by.

Možností je také množení ze semen již vzrostlých rostlin. Jestliže se pro ni však nerozhodnete, je vhodné ustřihnout květenství ihned po zavadnutí, aby rostlinu zbytečně nevysilovalo. Díky tomu vám lupina ke konci léta vykvete ještě jednou, sice o něco slaběji, i přesto se však jedná o další období, kdy bude dominantní ozdobou vaší zahrady.

Zdroj foto: Pavlo Baliukh / Shutterstock.com

Úhlavní nepřítel vlčího bobu

Pokud vás zajímá, jaké má vlčí bob choroby, můžete zůstat relativně v klidu, tato rostlina totiž není příliš náchylná na škůdce. Může ji napadnout padlí, botryotiniová skvrnitot nebo háďátka. Na tyto problémy nejlépe fungují speciální přípravky proti chorobám rostlin.

Pokud byste si však na něco měli při pěstování vlčího bobu dát pozor, pak jsou to slimáci. Proto byste měli koncem zimy odstranit z rostliny všechny odumřelé části. Nejen, že jí tak ulevíte a bude moct snadněji čerpat sílu k dalšímu růstu, ale hlavně tím zamezíte vzniku zázemí pro slimáky, kteří jsou schopní čerstvé listy naprosto zdemolovat.

Dobře vzrostlá rostlina s kvalitním zakořeněním pravděpodobně přežije, pozor byste však měli dávat na semenáčky. Dopřejte jim proto dostatek času pro zahuštění kořenů, až poté je můžete vysadit ven. Jako prevenci můžete vedle do země zapustit pivní past, což je proti slimákům velmi účinné.

Vlčí bob je poměrně netradiční rostlinou. Může totiž být využíván jako plodina v potravinářství, nebo jako okrasná rostlina, která vám prozáří zahradu, jelikož hraje všemi barvami.

Komentáře jsou uzavřeny, ale trackbacks a pingbacks je otevřen.

Používáním stránky souhlasíte s používáním cookies potřebných pro správného fungování webstránky, marketingové a analytické účely Souhlasím Více informací