Angrešt: Jak ho pěstovat a které druhy jsou v nabídce

Angrešty neboli srstky či meruzalky dříve bývaly snad v každé užitkové zahradě. Nabízejí chutné ovoce, které lze konzumovat syrové i zavařené jako kompot, marmeláda či džem. Jakou péči angrešt vyžaduje a kterému druhu dát přednost?

Zdroj foto: Edvard Ellric / Shutterstock.com

Angrešt je opět v kurzu

V současné době získávají opět na oblibě dříve hojně pěstované rybíze či angrešty. Patří totiž k tradičnímu českému zahrádkaření. Pěstovali ho už naši předkové a vyráběli z něho na zimu výborné zavařeniny. Ovšem nejlepší je jíst angrešt zasyrova, protože obsahuje řadu zdraví prospěšných látek, jako jsou vitamíny a minerály. Z vitamínů v něm najdeme především C, E, skupinu vitamínů B a provitamín A. Z minerálů je angrešt bohatý na železo, zinek, vápník, hořčík, fosfor, měď a křemík. Toto drobné ovoce pomáhá řešit zácpu, čistí ledviny, posiluje stěnu cév.

Jak pěstovat angrešt

Pro angrešt byste měli vybrat místo, kde není plné slunce, protože mu nevyhovuje. Lehké přistínění bude pro něho vhodnější. Na stanovišti, kde se často tvoří mlhy, nebude angrešt příliš prospívat. Je předpoklad, že se na něm bude tvořit plíseň. Ze stejného důvodu mu nevyhovují ani malé uzavřené prostory.

Na půdu je angrešt poměrně náročný – má rád propustnou, dostatečně vlhkou a dobře zásobenou humusem. To zajistíme tak, že před výsadbou do hlubší jámy přidáme také odleželý kompost. Zapomeňte na to, že byste ho zasadili do těžké a jílovité půdy. Ani lehká písčitá není ideální, protože neudrží potřebnou vlhkost.

Jak provádět řez angreštu

Není třeba řezat angrešt tak, aby jeho střed byl otevřený. Ovoce by bylo příliš na slunci, což obecně nesnáší. Nové výhony je nutné každým rokem prořezat na polovinu, čímž se zabrání tvorbě dlouhých a převislých větvích, jež se často dotýkají půdy. Obvykle platí, že výhony by měly být staré asi 3 až 5 let, protože v tomto věku jsou nejplodnější.

Hnojení angreštu

Angrešt si potrpí na dobře prohnojenou zeminu. Jako nejlepší hnojivo se v jeho případě jeví kravský hnůj, který okolo keříků nebo stromků dáme na podzim a na jaře zaryjeme do půdy. Někdo je spokojený s hnojením Cereritem nebo kvalitním kompostem. Jestliže jsou poškozené listy, je třeba rostlině dodat také draslík, a to nejlépe v březnu před květem.

Ochrana angreštu před zimou

Aby angrešt přečkal zimní období bez problémů, je vhodné použít mulčování půdy – třeba zahradním kompostem, spadanými listy či drcenými větvemi. Kmínek mladého stromku lze obalit jutovinou, a tak ho chránit před chladem.

Zdroj foto: Marina Demkina / Shutterstock.com

Je lepší keř, nebo stromek?

V našich končinách se velmi často angrešt pěstuje ve stromkové formě. Její životnost je však mnohem kratší, než tomu bývá u keře. Ten při dobré péči vydrží plodit až 25 let, kdežto u stromku už po 6 či 8 letech klesá produkce ovoce. Stromková verze je zase lepší v tom, že nezabírá tolik místa a ovoce se z ní lépe sbírá.

Odrůdy angreštu nabízejí různou barvu plodů:

  • bílé, zelené, žluté – Invicta, Britania, Česká koruna, Bojník, Dekor, Nitran, Puškinkij aj.
  • červené – Alan, Final, Karmen, Karát, Mojmír, Rokula a další.

Určitě se oplatí mít angrešt ve své užitkové zahrádce. Klidně stačí jen jeden stromek, protože angrešt je samosprašný. V červenci, kdy jeho ovoce dozrává, alespoň budete mít co pojídat.

Zanechte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Používáním stránky souhlasíte s používáním cookies potřebných pro správného fungování webstránky, marketingové a analytické účely SouhlasímVíce informací