Co dělat začátkem března v zahradě?
Ať už se chystáte na výsev zeleniny, bylin nebo okrasných květin, nastal ten správný čas. Výsev ze semínek si ve většině případů žádá předpěstování. Semínka koupíte v zahradnictví nebo použijete svá vlastní z loňského roku.
Pokud přemýšlíte komunitně, sociální sítě se hemží skupinami, kde se shromažďují nadšenci do zahradničení, nováčci i zkušení pěstitelé. Velmi oblíbená je v posledních letech výměna vlastních semínek mezi jednotlivci. Možná budete překvapeni netradičními odrůdami. Zajímají-li vás staré odrůdy, je dobré si zjistit, kterým plodinám se ve vašem okolí daří. Tyto informace můžete získat od starších příbuzných nebo sousedů.
Vytvořte si osevní systém
Přáním každého zahrádkáře je, aby zahrada dobře fungovala jako celek. Co se ze začátku může zdát jako těžká věda, pro vás může být po pár sezónách samozřejmostí. V odborné literatuře i na internetu najdete dostatek informací o tom, které rostliny – zelenina i byliny – se navzájem podporují a prospívají si. Nastudujte si, které rostliny je vhodné pěstovat vedle sebe a které se naopak budou o živiny vzájemně okrádat. Myslete také na to, co budete sázet v jednotlivých etapách, aby vám některý ze záhonků zbytečně nezel polovinu sezóny prázdnotou.
Mulčování a příprava záhonu na sezónu
Základem je samozřejmě mechanické zbavení záhonu plevele, který se objevuje často ihned po roztátí sněhu. Po vypletí záhon zryjeme a obohatíme o organickou hmotu. Ta může pocházet z vašeho kompostu, lze také využít hnůj hospodářských zvířat nebo zakoupená hnojiva. Po hnojení by měl záhon zůstat dva až tři týdny v klidu, začněte proto včas.
Střídání místa výsevu podle takzvaných tratí
Zelenina se podle nároků na kvalitu a složení půdy dělí do třech skupin – první, druhá a třetí trať. Do první tratě se řadí nejnáročnější plodiny, například brambory, pórek, košťáloviny (květák, zelí, kapusta) a zelenina s výraznými plody, tedy rajčata, papriky či okurky. Záhony pro takovouto zeleninu by se měly připravovat nejlépe už na podzim.
Do rostlin druhé tratě řadíme kořenovou zeleninu, některé méně náročné košťáloviny (kedluben) a listovou zeleninu, jako je špenát nebo salát.
Ve třetí trati je potom cibule, česnek, bobovitá a luskovitá zelenina. Záhon pro rostliny druhé a třetí tratě je vhodné připravovat právě teď, v předjaří. Pro zajištění kvalitní úrody by se měla místa výsevu střídat – kde loni rostla první trať, letos zasadíte druhou nebo třetí a naopak.
Nové rostlinky ze semínek
Připravte si výsevní nádobu a substrát do ní nasypte v nízké vrstvě. Vhodná je například dobře provzdušněná zemina z krtinců smíchaná s pískem. Semínka vysévejte po celé ploše nebo do řádků, ale ne příliš nahusto. Plochu jemně uhlaďte dlaní nebo hladítkem.
Nádobu umístěte na teplé místo v polostínu a přikryjte sáčkem nebo fólií. Udržujte substrát vlhký, stříkejte ho odstátou vodou z rozprašovače. Fólii občas nadzvedávejte, aby prostor větral, jinak hrozí plesnivění. Jakmile se objeví mladé rostlinky, opatrně je vyjměte ze substrátu a zasaďte zvlášť. Tento proces se nazývá pikýrování nebo také přepichování.
K sázení jednotlivých semenáčků můžete použít třeba kelímky od jogurtů. Pokud použijete rozstříhané plato od vajec nebo ruličky od toaletního papíru, můžete rostlinky později přesadit do záhonu přímo v tomto obalu. Před přesazením do záhonu je vhodné výsadbu alespoň týden takzvaně otužovat, tedy vystavovat ji nižším teplotám, ne však mrazu. Některá semena jsou otužilejší, mohou se proto sázet přímo do záhonu – například ředkvičky. Ty můžete vysadit jakmile roztaje sníh, půda by ale neměla být příliš mokrá.
Přečtěte si také: Vše o medvědím česneku
