Okouzlující královně masožravek mucholapce podivné se bude skvěle dařit na vašem okenním parapetu nebo v zimní zahradě

Za své latinské jméno Dionaea vděčí mucholapka podivná římské bohyni lovu Dianě. Tato výjimečná rostlina totiž loví do svých pastí drobounký hmyz. Člověkem byla mucholapka poprvé objevena a popsána v druhé polovině 18. století.

Ihned po svém objevení v USA získala mucholapka díky svým netradičním schopnostem velkou oblibu veřejnosti, proto byla brzy ve volné přírodě bohužel téměř vyhubena.

Zdroj foto: Rybnikova Olga / Shutterstock.com

Fyziologie mucholapek dokazuje nápaditost a originalitu matky přírody

Pasti mucholapky jsou tvořeny takzvanými lapacími listy, které jsou uvnitř zbarveny dočervena a obsahují trávící enzymy, které kořist rozkládají po dobu několika dnů. Okraje listů tvoří zoubky, obsahující voňavý sladký nektar, který je pro hmyz velkým lákadlem. Podzemní cibulka a dlouhé kořeny zajišťují rostlině vysokou odolnost proti suchu a dokonce požárům, které jsou v místech jejího původního výskytu – rašeliniště v Severní Americe – časté. Na přelomu jara a léta mucholapka kvete bílými květy.

Jak pěstovat mucholapky?

Pro to, aby mucholapka dobře prospívala, potřebuje především dostatek světla. Nejvhodnějším místem je pro ni okenní parapet orientovaný na jih. V místech jejího původního výskytu je klima podobné tomu českému. Z toho plyne, že jsou tyto rostlinky zvyklé na vysoké teploty a dostatek slunce v létě, naopak v zimních měsících preferují nižší teploty a méně světla. Proto je vhodné rostlinu zazimovat na tmavém, chladném místě, klidně do úplné tmy. Ponecháte-li ji celoročně v pokojové teplotě, zajistěte jí v zimě alespoň umělý zdroj světla. Mucholapky lze pěstovat i venku, v zimě se ale musí přikrýt chvojím, aby byly chráněny před mrazem.

Mucholapku zalévejte do misky pod květináčem odstátou měkkou vodou nebo dešťovkou. Hnojení umělými hnojivy se nedoporučuje.

Zdroj foto: Ernie Cooper / Shutterstock.com

Je vhodné mucholapku přikrmovat?

Mucholapka si lovením hmyzu spíše přilepšuje. Naprostou většinu potřebných živin získá rostlina ze substrátu. Živočišnou potravu si mucholapka obstarává sama – počká si, až kolem poletí nějaká muška, možná že naláká i pavoučka. Přikrmování masožravek je ale samozřejmě pro zvídavého člověka lákavé. Chcete-li vyzkoušet svou mucholapku přikrmit, nedávejte jí hmyz větší než je běžná moucha. „Oběť“ vložte opatrně mezi špičaté zoubky pinzetou. Nezapomeňte, že rozložení hmyzu trvá lapacímu listu několik dní. Past s příliš velkou kořistí uhnije. Nemusíte se bát masožravky dotknout, nekousne vás! Lapací list sklapne sice velmi rychle, za méně než půl vteřiny, ale až po výrazném podráždění vnitřku pasti.

Přesazování a rozmnožování mucholapek

Pokud se rozhodnete rostlinu přesadit, počkejte na jaro. Do většího květináče můžete zasadit i několik rostlin pospolu, vytvoří si tak ve své malé komunitě stabilní mikroklima.

Rostlinu rozmnožíte oddělením a zasazením nových trsů, které se vytváří samovolně. Mucholapku můžete vyzkoušet vypěstovat také ze zakoupených semínek. K tomu je vhodný rašelinový substrát, na který semínka vysypete. Povrch se neuhlazuje. V dostatečné vlhkosti semínka vyklíčí za několik týdnů.

Zdroj foto: Timof / Shutterstock.com

Kde sehnat kvalitní masožravou rostlinu?

I když můžou masožravky vypadat na první pohled hodně exoticky, v posledních letech jsou už k dostání naprosto běžně v květinářstvích a zahradnictvích, dokonce i v hobby marketech. Na internetu najdete e-shopy specializující se přímo na prodej masožravek a jejich semínek. Pořádají se také burzy a výstavy věnující se pěstování masožravých rostlin. Mezi těmito nadšenci najdete jistě spoustu nápadů, rad a tipů.

Mezi další oblíbené masožravky kromě mucholapek patří například rosnatky, láčkovky nebo špirlice.

Mohlo by se Vám také líbit
Zanechte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.