Mucholapka podivná: Masožravka. Pěstování a další informace

Mucholapka je výjimečná rostlina, která loví do svých pastí drobounký hmyz. Člověkem byla mucholapka poprvé objevena a popsána v druhé polovině 18. století.

O rostlině mucholapka

Mucholapka podivná (lat. Dionaea muscipula) za své latinské jméno vděčí římské bohyni lovu Dianě.

Ihned po svém objevení v USA získala mucholapka díky svým netradičním schopnostem velkou oblibu veřejnosti, proto byla brzy ve volné přírodě bohužel téměř vyhubena.

Fyziologie mucholapek dokazuje nápaditost a originalitu matky přírody.

Pasti mucholapky jsou tvořeny takzvanými lapacími listy, které jsou uvnitř zbarveny dočervena a obsahují trávící enzymy, které kořist rozkládají po dobu několika dnů. Okraje listů tvoří zoubky, obsahující voňavý sladký nektar, který je pro hmyz velkým lákadlem. Podzemní cibulka a dlouhé kořeny zajišťují rostlině vysokou odolnost proti suchu a dokonce požárům, které jsou v místech jejího původního výskytu – rašeliniště v Severní Americe – časté. Na přelomu jara a léta mucholapka kvete bílými květy.

Pěstování mucholapky

Pro to, aby mucholapka dobře prospívala, potřebuje především dostatek světla. Nejvhodnějším místem je pro ni okenní parapet orientovaný na jih. V místech jejího původního výskytu je klima podobné tomu českému.

Tyto rostlinky zvyklé na vysoké teploty a dostatek slunce v létě, naopak v zimních měsících preferují nižší teploty a méně světla. Proto je vhodné rostlinu zazimovat na tmavém, chladném místě, klidně do úplné tmy. Ponecháte-li ji celoročně v pokojové teplotě, zajistěte jí v zimě alespoň umělý zdroj světla. Mucholapky lze pěstovat i venku, v zimě se ale musí přikrýt chvojím, aby byly chráněny před mrazem.

Mucholapku zalévejte do misky pod květináčem odstátou měkkou vodou nebo dešťovkou. Hnojení umělými hnojivy se nedoporučuje.

Je vhodné mucholapku přikrmovat?

Mucholapka si lovením hmyzu spíše přilepšuje. Naprostou většinu potřebných živin získá rostlina ze substrátu. Živočišnou potravu si mucholapka obstarává sama – počká si, až kolem poletí nějaká muška, možná že naláká i pavoučka. Přikrmování masožravek je ale samozřejmě pro zvídavého člověka lákavé.

Chcete-li vyzkoušet svou mucholapku přikrmit, nedávejte jí hmyz větší než je běžná moucha. „Oběť“ vložte opatrně mezi špičaté zoubky pinzetou. Nezapomeňte, že rozložení hmyzu trvá lapacímu listu několik dní. Past s příliš velkou kořistí uhnije.

Nemusíte se bát masožravky mucholapky dotknout, nekousne vás! Lapací list sklapne sice velmi rychle, za méně než půl vteřiny, ale až po výrazném podráždění vnitřku pasti.

Doporučujeme: Zajímavou rostlinou je také řasokoule

Přesazování mucholapek

Pokud se rozhodnete rostlinu přesadit, počkejte na jaro. Do většího květináče můžete zasadit i několik rostlin pospolu, vytvoří si tak ve své malé komunitě stabilní mikroklima.

Množení mucholapky

Rostlinu rozmnožíte oddělením a zasazením nových trsů, které se vytváří samovolně. Mucholapku můžete vyzkoušet vypěstovat také ze zakoupených semínek. K tomu je vhodný rašelinový substrát, na který semínka vysypete. Povrch se neuhlazuje. V dostatečné vlhkosti semínka vyklíčí za několik týdnů.

Kde koupit mucholapku?

I když masožravá rostlina mucholapka podivná může vypadat na první pohled hodně exoticky, v posledních letech jsou už k dostání naprosto běžně v květinářstvích a zahradnictvích, dokonce i v hobby marketech. Na internetu najdete e-shopy specializující se přímo na prodej masožravek a jejich semínek. Pořádají se také burzy a výstavy věnující se pěstování masožravých rostlin. Mezi těmito nadšenci najdete jistě spoustu nápadů, rad a tipů.

Mezi další oblíbené masožravky kromě mucholapek patří například rosnatky, láčkovky nebo špirlice.