Jaká jsou tradiční a netradiční jména pro chlapce?
Mnoho lidí má o jméně pro své dítě představy již mnoho let předtím, než vůbec potomka má. Ovšem pak existují také rodiče, kteří do poslední chvíle vlastně nevědí, jak svého chlapečka pojmenují. Může být složité najít jméno, na kterém se shodnete a bude dobře znít. S výběrem jména vám však může pomoci pár tipů.
Pozor na příliš netradiční jména
Netradiční jména rozhodně nejsou špatná, ovšem je třeba dávat si na ně pozor. A to zejména, pokud se jedná o cizojazyčné jméno, které by s českým příjmením mohlo působit zvláštně. Hlavně v mladém věku chlapečka se může setkávat s nepochopením, jestliže se rozhodnete pro zvláštní jméno. Ve společnosti to totiž může vyvolat velký rozruch.
Měli byste proto pečlivě zvážit, zda je vámi vybrané jméno opravdu vhodné a nezpůsobí v budoucnu spíše více problémů. Je totiž důležité, aby dítě své jméno přijalo a mohlo ho hrdě nosit. To ovšem může být problém, pokud se rodiče rozhodnou pro přílišnou exotiku, která třeba není zrovna vhodná.
Kombinujte jméno s příjmením
Ať už vybíráte jakékoliv chlapecké jméno, vždy byste měli vyzkoušet, jak zní s vaším příjmením. To platí zejména u méně tradičních jmen, která nejsou českého původu. Jestliže máte cizí příjmení, pak je vhodné vyhýbat se jménům s typicky českými znaky. Tím je myšleno tedy především ř, dále také č, š a ž.
Ty by mohly působit nevhodně, navíc zkomplikují výslovnost, jestliže se pohybujete v cizině. Dalším pravidlem, kterého byste se měli držet, je vhodná délka jména v kombinaci s příjmením. Jestliže je totiž příjmení samo o sobě dlouhé, měli byste volit spíše krátké jméno. To samozřejmě platí i naopak, krátké příjmení můžete doplnit o něco delším jménem, čímž vznikne skvělý kontrast a společně budou jména znít jednoduše skvěle.
Stále oblíbená jména
U chlapců je mnohdy častým řešením při výběru jména následování předchozí generace, tedy jméno po tatínkovi, či po dědečkovi. Jedná se o oblíbenou tradici a pro někoho je to zcela samozřejmé. Jestliže však hledáte jiné jméno, nabízí se hned několik možností.
Mezi dlouhodobě nejoblíbenější jména patří hlavně:
- Jakub,
- Jan,
- Tomáš.
Do popředí se však dostávají i další. Populárními se stávají také:
- Matyáš,
- Martin,
- David.
Nabízí se stovky různých jmen, ze kterých můžete vybírat. Některá z nich jsou opravdu častá a mají v naší zemi dlouholetou tradici. Najít však lze i méně tradiční jména, která nejsou příliš exotická. Na oblíbenosti si získávají i staročeská jména, která se pomalu začala vytrácet. Nejsou tedy příliš častá, přičemž jsou libozvučné.
Vybírání vhodného jména je proces, který zabere opravdu hodně času. Není totiž vůbec jednoduché najít jméno, na kterém se shodnete. Zkuste proto vybrat menší skupinu různých jmen, ze nichž nakonec vyberete to jedno pravé pro svého chlapečka.
Takže vlastně druhá polovina nadpisu je lživá, protože v textu je zmíněno přesně 6 jmen, která všichni navíc znají. Velmi hodnotný článek, jen co je pravda.
Místo odstavce o reakcích okolí by konečně mohl být odstavec na téma: “už se konečně naučte, že když se někdo jmenuje neobvykle, tak na něj nemáte čumět s otevřenou hubou a rozhodně nemáte učit svoje děti, že je to důvod k výsměchu a šikaně.” Hned by bylo na světě líp.
Děti nepřinutíte, aby z exoticky nebo jinak podivného jména neudělay přezdívku, která může vyznít hanlivě. Rodiče by měli mít rozum a když už chtějí neobvyklé jméno,. měli by si ho dát do spojitosti s příjmením, některé patvary jsou opravdu hrozné. A opravdu je nemusíte nic učit, přijdou na to samy. Spíš byste měl poučit rodiče, že takový Quentin nebo Kryšpín Novák zní opravdu praštěně.
Není problém zkomolit i jména, která se často používají a považují se za “česká”, případně vymýšlet nějaké rýmovánky… Děti kopírují dospělé, hlavně rodiče, takže pokud rodič bude mít hloupé poznámky na jméno spolužáka, už je malér na světě. Chtělo by to trochu tolerance ze strany dospělých. Kdybych vybírala jméno pro své dítě, určitě mě nebude zajímat mínění ostatních, především širokého okolí, vždy se najde někdo, komu jméno přijde jako za trest. Se svým svědomím bych se už poprala sama společně s partnerem.
Pokud se někdo jmenuje Quentin nebo Condolisa, tak proč bych si z nich neměla dělat srandu? Naopak, dělám si srandu ze všeho, tak proč bych měla vynechávat “exotická” jména… A z těch žen co se jmenují Smetana, Říha atd. Moje sousedka má mužské příjmení a vždy když jí potkám tak jí hlasitě pozdravím přechýleným příjmením. Poslední dobou to vypadá, že mi skočí po krku… xD A pokud se nějaká nána rozhodne pojmenovat sviště Quentin tak musí počítat s tím, že se najdou zlí lidé .-)
me se nelibi jmeno Jan taha me to za usi kdyz se nekdo jmenuje Jan proc se oslovuje Honzo v kalendari tohle jmeno neni jak to vzniklo.
Honza je z německého jména Hans. Oslovení Honza vzniklo z Hansi,/ Hanzi/ Honzi… Honza.
Břetislav, Blažej, Věnceslav, Svatopluk, Horymír, Bedřich, Kazimír, Řehoř, Eduard, Emanuel, Kvido, Hugo, Heřman, Zikmund, Květoslav, Přemysl, Ferdinand, Adolf, Alois, Věroslav, Bořivoj, Ignác, Gustav, Soběslav, Vavřinec, Bartoloměj, Augustýn, Boleslav, Jeroným, Hanuš, Vendelín, Teodor, Alfréd, Felix, Hubert, Evžen, Leopold, Otmar, Klement, Artur, Svatoslav, Ambrož, Vratislav.
Výpis jmen, které já bych nikdy synovi nedala. Proto je Honza. 🙂
No já bych nedala Marcel, Kamil……
Všechna jména jsou krásná , když se hezky osloví 🙂
Spíš vysloví, ne.
Vy jste hodná, já na těch jménech, které jsem vypsala, nevidím nic krásného…
Alexandra , říká se jí Saša . Strašný!!!
Proč? Moje jedenadevadesátiletá maminka je Alexandra a babička jí říkala Sašenko 🙂
A proč? Taky se jí říká, Ála, Alex, Alix, Sandra … a proč by něco z toho mělo být hezčí a něco strašné?