Podle jakých příznaků poznat dýchavičnost a jak s ní rychle zamávat?

Problémy s dýcháním trápí lidstvo již několik stovek let. Konkrétně dušnost a dýchavičnost se rozhodně neřadí mezi nové choroby, protože se s ní potýkali lidé už na začátku 20. století. Jedná se vlastně o nepříjemné, rychlé a velmi těžké dýchání, které nemocného velmi dráždí.

Lékaři rozlišují dušnost akutní projevující se náhle a dušnost chronickou. Ta má určité dlouhodobé příznaky, podle nichž byste měli stoprocentně poznat, zda netrpíte dýchacími problémy. Se zrychleným a ztíženým dýcháním je totiž spojen pocit vyčerpání vzduchu, což určitě není příjemné.

Jaké jsou nejčastější příznaky dušnosti?

Dušnost, nebo chcete-li dýchavičnost, vlastně není vůbec těžké diagnostikovat. Jednoduše se jedná o pocit, kdy se nemůžete pořádně nadechnout. Nedostatek přísunu kyslíku je samozřejmě doprovázen psychickými problémy a obrovským strachem z udušení, což ještě zvyšuje nároky na dýchací soustavu. Člověk trpící dýchavičností v drtivé většině případů musí dýchat intenzivně a velmi hlasitě, takže i jeho okolí pozná, že s ním není něco v pořádku.

Mezi další příznaky dušnosti se řadí bolesti a nepříjemný pocit na hrudníku nebo bolesti rukou či v oblasti čelisti a krku. Stejné příznaky však má několik dalších nemocí, takže na první pohled vůbec nemusíte poznat, že se jedná o dušnost. Proto je vždy daleko lepší zaměřit se například na neobvykle častý pocit únavy nebo namodralé rty. S tím je spojen chronický kašel a pískání při dýchání, které je pro dýchavičnost velmi charakteristické.

Co dýchavičnost způsobuje?

Možná si budete říkat, co může způsobovat problémy s dýchací soustavou. Odpověď je relativně jednoduchá, protože na vině je většinou onemocnění plic. Nedávná infekce jako je typicky bronchitida nebo zánět plic jsou jedněmi z prvních varovných signálů přicházející dušnosti.

Méně častou příčinou bývá rakovina plic, která je doprovázena úbytkem hmotnosti a nevěřitelně velkou únavou. Dýchavičnost však mohou způsobovat také problémy se srdcem, s krevním oběhem nebo dokonce plicní embolie. Krevní sraženina v oběhu plic je nebezpečná i s ohledem na stav oběhového systému a kondici srdce. Jedním z posledních častých spouštěčů dušnosti je pochopitelně astma.

Jak se dýchavičnosti jednoduše vyhnout?

Po propuknutí onemocnění je na jakoukoliv prevenci pozdě. Přitom by stačilo lehce pozměnit životní styl a nadosmrti byste byli od onemocnění dýchacích cest ochráněni. Jakmile totiž srdce v kombinaci s plícemi a krevním oběhem nepracují správně, nemohou k buňkám dostat potřebné množství kyslíku. Tělo tak není schopno kyslík zadržovat, což vede k těžké a zrychlené snaze dostatečně se nadechnout.

Skvělou prevencí před dýchavičností je tedy zdravý životní styl. Právě špatná kondice patří mezi jedny z nejčastějších příčin plicních onemocnění, protože tělo už jednoduše není schopné zadržovat potřebné množství kyslíku. Nemusí se z vás ze dne na den stát profesionální sportovec. Bohatě postačí, když se přesvědčíte k 30 minutám intenzivní fyzické aktivity každý den. Auto vyměňte za pohodlné boty a bramborové chipsy za posilovací gumy a činky. Od věci nejsou ani kardio cvičení na posílení krevního oběhu a zvýšení kapacity plic.

Jak se dušnost léčí?

Pokud jste podcenili preventivní opatření a dostatek sportovních aktivit, nezbývá vám nic jiného než podstoupit léčbu dušnosti. V prvotní fázi se lékaři snaží odhalit příčinu vašich dechových problémů, protože jinak se dýchavičnost léčí opravdu špatně. Pacientovi jsou obvykle podávány léky na stimulaci dechového centra a rozšíření průdušek. Dalším krokem léčby je specializovaná terapie, jejímž cílem je zvýšení obsahu kyslíku ve vdechované směsi a tím pádem zvýšení přísunu kyslíku tkáním.

Dýchavičnost rozhodně nepatří mezi nemoci, které byste měli podceňovat. Dlouhodobý nedostatek kyslíku v tkáních a strach z udušení se totiž podepíše nejenom na fyzickém, ale také psychickém zdraví člověka.