Máta – chladí, hřeje, pomáhá

Pojďme se podívat na blahodárné léčivé účinky, které znali i dávní léčitele. Mít mátu na zahrádce nebo rovnou při ruce v kuchyni je výhodné, ukážeme si tedy, kde mátu sehnat a jak ji správně pěstovat. Zjistíme první dokonce mýtické zmínky o mátě, její rozmanité druhy a na závěr si ukážeme pár jednoduchých receptů. To vše s nádechem osobité svěží vůně a chuti. 

Historie 

První zmínku o mátě nalezneme již v řecké mytologii. Latinský výraz pro mátu je Mentha. Podle řeckých pověstí a bájí sloužila v podsvětí vodní nymfa Menthé a měla poměr se samotným Hádem, bohem podsvětí. To se však dozvěděla jeho manželka Persefona a v žárlivosti na ní seslala svojí mocnou sílu a proměnila jí v květinu. Tak tedy získala své latinské označení. Zajímavým faktem je, že v přírodě máta roste především u vodních toků.

Máta se v léčitelství používala ještě před příchodem Krista.

Botanicky slovo máta správně označuje rod těchto bylinek, nikoliv konkrétní bylinu. Nejstarší písemné doklady konkrétního druhu, toho nejznámějšího – máty peprné, pochází ze 17. století z Anglie. 

Z hlediska šíření jí můžeme považovat za plevel, když k tomu přičteme její osobitost a nesporné léčebné účinky, není divu, že si ve světe získala takovou slávu. 

Zdroj foto: Subbotina Anna / Shutterstock.com

Zdravotní účinky máty

Lépe se po ní dýchá

Obsažený mentol nám pomůže prokrvit dutiny a v případě nachlazení uvolnit nos od hlenu. Navíc při vdechu mentolu můžete mít pocit, jako kdybyste vdechovali krásně osvěžující ledový vzduch, což je zvláště příjemné při dýchacích potížích.

Ulevuje od bolesti

Při větších bolestech je samozřejmě lepší vyhledat odbornou pomoc, ale při migréně anebo bolestech menšího rozsahu nám pár lístečků máty může pomoct. Také uvolňuje napjaté svaly, které mohou s bolestí souviset. 

Pomoc při střevních potížích

Máta napomáhá likvidovat škodlivé mikroby a pomáhá tedy regulovat zánět. V kombinaci s předchozím bodem nám ještě pomůže s případnou bolestí se střevními potížemi spojenou. Není však potřeba čekat na potíže, když můžeme mátu užívat preventivně.

Čistá ústa, nejen svěží dech

To zní jako z reklamy, ale výrobci žvýkaček a zubních past moc dobře vědí, že máta má antibakteriální schopnosti.

Psychická pohoda

Posezení u šálku mátového čaje nebo vhodným použitím esenciálního oleje se můžeme díky uklidňující vůni snadněji dostat do psychické pohody. 

Omezení štípanců

Pokud dáte květináč máty někam poblíž svého pobytu, komáři se budou ve Vaší přítomnosti vyskytovat čím dál méně nebo úplně zmizí. Bude je přímo odhánět.

Druhy máty

Jelikož jsou mezi druhy jen malé odchylky, odhaduje se jejich počet na zhruba okolo 20. Dělení ještě komplikuje různé zušlechťování a přírodní hybridizace téměř po celém světě, v součtu tím počet ještě podstatně roste. Pojďme se tedy podívat alespoň na ty známější druhy:

Máta vodní

Mentha aquatica je asi jedním z nejstarších druhů a roste i u nás, u vodních toků. Rychlým růstem může dosáhnout až do výšky jednoho metru.

Máta rolní 

Mentha arvensis roste především v polích a místech s podobnými podmínkami. Dosahuje výšky 50 centimetrů a květy rostou u stonku ve spojení s listy.

Máta klasnatá 

Mentha spicata, v angličtině známá jako spearmint, je další mátou rostoucí ve volné přírodě. Dorůstá do výšky až jednoho metru a laik by těžko hledal rozdíl od předchozích zmíněných, přesto patří mezi neznámější druhy máty pro její nasládlou a žvýkačky připomínající chuť.

Máta peprná

Mentha piperita je ta, o které se s největší pravděpodobností mluví, když se řekne „máta“. Sama o sobě je máta peprná také hybrid – vznikla spojením máty vodní a máty klasnaté. Kromě rozšířenosti v zahrádkách se hojně používá v průmyslovém zemědělství – pro výrobu alkoholických nápojů (např. i v restauracích známé zelené „peprmintky“), ústních vod, žvýkaček, esenciálních olejů a podobně. 

Máta polej

Mentha pulegium roste spíše na vlhkých pastvinách a její výskyt se zmenšuje, v České republice na ní ve volné přírodě už moc často nenarazíte. 

Další druhy, poddruhy a hybridi

Blíže se věnovat rozmanitosti máty by bylo na knižní vydání. Přesto stojí za zmínku pár hybridů, které nesou přívlastek, většinou podle ovoce, jehož vůně obohacuje klasickou osvěžující vůni máty: 

  • máta jahodová,
  • máta citrónová,
  • máta pomerančová,
  • máta ananasová,
  • máta čokoládová,
  • máta argentinská,

…a mnoho dalších. Vidíte, myslím, že s tímto výběrem si každý najde tu svojí.

Zdroj foto: AnikonaAnn / Shutterstock.com

Pěstování máty

Kde získat mátu

Jeden ze způsobu, jak si ukořistit mátu, je nákup semínek v zahradnictví. Rozmach e-shopů, nabízí nám tedy velké množství druhů máty a můžete tak získat velmi originální kus. Semínko máty zasaďte do malého květináčku, sadbovače anebo postačí obyčejný kelímek od jogurtu. Pak už jen stačí na slunném místě rostlinku pravidelně zalévat. Pozorovat jí od okamžiku kdy vyraší z hlíny nám přinese o něco větší radost než koupená sazenička, přesto má tento způsob své nevýhody – máta se takto tolik nerozmnožuje a semínko se tedy málokdy uchytí. Pokud přeci jen vyroste, je tu ještě velká šance, že rostlina nebude tak silná.

Vhodnější způsoby jsou řízkování či dělení od trsů. Takhle seženete mátu třeba i zdarma od známého, souseda nebo kolegy z práce. Stačí se jen poptat v okolí, alespoň máte příjemné téma k hovoru a můžete získat cenné rady od zkušených pěstitelů. Řízkování: ostrým nožem, žiletkou či nůžkami odštípneme kus rostlinky v místě rozvětvení a necháme zakořenit ve vodě. Zakořeněné zasadíme. Dělení trsů: vyndáme nejlépe celý trs máty ze země či květináče a kořínky opatrně zbavíme zeminy. Ihned přesadíme. 

Dají se koupit i připravené sazeničky, stejně jako již rostlá máta. Sazeničku zasaďte přiměřeně hluboko, přibližně na hloubku malíčku. Vzhledem k častému použití v kuchyni se dá najít i v každém druhém větším supermarketu, pravděpodobně se bude jednat o mátu peprnou, bohužel ne příliš kvalitní pro pěstování. 

Jak se o bylinku starat

V případě výsadby na zahrádce má ráda slunečný svit, ale uvítá i trošku stínu a vlhčí prostředí (vzpomeňte si na najádu Menthé). Ideální období pro zasazení máty jsou jarní měsíce. V případě pěstování máty doma na tom zas tolik nezáleží, zvláště pokud počítáte s trvanlivostí jeden rok. Pokud chcete zachovat bylinku i na příští rok, je lepší vysadit jí též na jaře, dopřát jí dostatek sluníčka alespoň za oknem a v zimních měsících jí naopak dát na temnější a chladnější místa. Při zalévání myslete na zmíněné vlhčí prostředí, potřeba je tedy alespoň podmiska, a ještě lépe drenáž. Zalévejte tedy často, rostlina by neměla vysychat, ale také by neměla být vyloženě v blátě. Pravidelným zastřiháváním se vám květina rozroste spíše do šířky než do výšky a díky tomu budete mít kvalitnější sklizeň. A pozor – máta se Vám může po zahradě rychle rozrůst jako plevel mezi ostatní rostliny. 

Skladování 

Při pěstování venku je dobré část úrody sklidit a zbytek nechat pro další rozmnožování. Sklízíme celé rostliny anebo jen listy. Nabízí se tedy otázka – co se sklizenou mátou?

  • Sušení.
    Pokud máme sklizené rostliny, můžeme je jednoduše zavěsit a případné lístky bychom měli rozprostřít tak, aby byly dobře větrané. Celkově je vhodné pro sušení suché a větrané místo, například půda nebo kůlna. Existují už však všemožné specializované sušičky, které lze také použít.

Tento způsob je ideální pro pozdější přípravu čaje. 

  • Zamražení. 

Rozmražená bylinka v nápojích či jídle chutná stejně jako ta čerstvá a je to tedy obecně lepší způsob. Je dobré ji omýt, nadrobno nasekat, vložit do sáčku a zmrazit.

TIP: Nasekaná máta v tvořítku na led se hodí pro snadnou přípravu osvěžující ledové limonády. 

Zdroj foto: 5 second Studio / Shutterstock.com

Použití v kuchyni

Mátový čaj

V jednoduchosti je síla říká se a platí to i o čaji z máty. Na jeden hrnek chutného a léčivého aromatického čaje vám postačí 6 lístků a trocha vroucí vody. Lístky zalejte, nechte 5 –1 0 minut odstát pod pokličkou. Takto připravený čaj je plně dostačující. Chuť však můžete umocnit pár kapkami citrónu a chcete-li sladit, med do této kombinace skvěle zapadne.

Mojito

Nejednoho napadne i tato asociace s mátou, především v letních měsících. Na jeden nápoj je potřeba cca:

  • velký panák bílého rumu,
  • 8 lístků máty,
  • kousek limetky,
  • 2 lžičky třtinového cukru,
  • sodovka,
  • led.

Nejdříve podrtíme led s mátou a s limetkou a následně vše promícháme. Pro nealkoholickou verzi prostě vynecháme bílý rum. 

Pokrmy s mátou

Máta pro její charakteristickou chuť, není běžnou ingrediencí přidávanou do jídel, ale i zde se dá skvěle doladit s ostatními chutěmi. Příkladem je třeba indická raita, to je takový mátový dip. Vznikne smícháním nadrobno nakrájené okurky, nasekané máty, jogurtu, soli, koriandru a římského kmínu. Dochutit můžeme ještě citrónem či nasekanou čili papričkou. Vznikne tak dip, který se hodí nejen k indické placce, ale i k masu či k různým přílohám. 

Máta se také hodí do rýže nebo kuskusu. Dá se přidat do mletého masa. Určitě není třeba jí zatracovat a občas je dobré pustit uzdu fantazii a trochu si zaexperimentovat.

Zdroj foto: OleStudio / Shutterstock.com

Závěr

Máta působí kouzelným dojmem, a tak kdo ví, jak to nakonec opravdu bylo s najádou Menthé. Údajně byla hezčí než Persefona, proto jí stihl tak krutý trest. 

Je to jedna z nejznámějších bylinek a je dobré znát její moc. Není náročná a při troše péče máte po ruce pomocníka, který Vás zklidní, zmírní bolest či Vám z pohodlí domova dopřeje nádech jako na vrcholu ledovce.

Komentáře jsou uzavřeny, ale trackbacks a pingbacks je otevřen.

Používáním stránky souhlasíte s používáním cookies potřebných pro správného fungování webstránky, marketingové a analytické účely Souhlasím Více informací