Máte prázdné místo na zahradě a nevíte, čím ho vyplnit? Nastalo ideální období, aby na vaší zahradě vyrostla skalka. Není to vůbec tak těžké, jak se zdá. Využít můžete i pomoc profesionálů, bez problémů si však poradíte i sami.

Kam skalku umístit?

Skalka vyžaduje mnoho času a nějaké to úsilí, stojí za to tedy zvážit své časové možnosti.

• Zahradníci doporučují skalku umístit na východ, či jih zahrady.
• Určitě není výhodné ji polohovat pod listnaté stromy. Neradi budete neustále vybírat opadané listy.
• Zajímavé je skalku navázat na terasu nebo jiný kout domu. Ideálním místem je svahovitá část zahrady. Jakmile vyberete umístění, můžete začít s tvořením.

Výběr horniny je důležitý

Základem je silná vrstva drenáže, skalka potřebuje odtok vody. Použít můžete štěrk, drobné kameny, a pokud je půda zásaditá, tak i stavební suť. Ideální je poskládat jeden druh horniny, a to jak kvůli vzhledu, tak i kvůli rostlinám, které vysázíte.

Kameny určitě pokládejte na plocho. Pozor také na pravidelné umístění kamenů, skalka potom bude vypadat příliš uměle. Samotné rozmístění zabere nějaký čas, než budete plně spokojeni a bude vše vypadat jako v opravdové přírodě. Myslete také na mezery mezi kameny, určitě by neměly být poskládány těsně na sebe.

Jaké rostliny do skalky?

Kameny máte rozmístěné, je na čase vybrat rostliny. Skalniček a alpinek je nepřeberné množství, ovšem s množstvím druhů se vyplácí to nepřehánět.

Na slunná stanoviště se skvěle hodí:

• mateřídouška,
• kobercové floxy,
• rozchodníky,
• netřesky,
• lomikámen a další.

V polostínu můžete umístit:

• dřípatce horské,
• zběhovce,
• kandíky.

Na vlhčí stanoviště sázejte:

• pryskyřník,
• hořec čínský,
• písečnici nachovou.

Rostliny vybírejte i podle toho, jak velkou péči poté hodláte skalce věnovat.

Typické rostlinky do skalky

Vybrali jsme pro vás 5 rostlin do skalky, které ji nádherně dotvoří. Pojďme se na ně podívat.

Hořec jarní

Pokud milujete barvy a chcete je na své skalce porůznu kombinovat, jako zástupce modré barvy si můžete zvolit hořec jarní (lat. Gentiana verna). Vykvétá opravdu brzy na jaře, již na začátku dubna se můžete kochat jeho modrými květy ve tvaru hvězdy s bílým středem. Na výšku měří přibližně 10 centimetrů a má rad neutrální půdu na slunném stanovišti s dostatečnou zálivkou.

Dříve jej bylo možné vidět na horských loukách ve velkých trsech, ale nyní je silně ohrožen a ve volné přírodě se vyskytuje v malém množství. V lidovém léčitelství se sušený hořec využívá při žaludečních problémech.

Krokus neboli šafrán

Typickým představitelem jarních rostlinek je také krokus jarní (lat. Crocus vernus). Tyto květiny disponují širokou škálou barev: od bílých, přes žluté až k fialovým. Mají rády sluníčko a místo, kde se po dešti nedrží voda, skalky jsou proto ideálním stanovištěm. Aby vám krokusy na jaře vykvetly, je nutné je zasadit během září či října. Sušené šafránové blizny se rovněž používají jako koření, které je velmi vzácné a drahé. A ještě jedna zajímavost o volně rostoucích žlutých krokusech: v antickém Řecku se sbíraly a používaly k barvení látek.

Lomikámen

Krásné rostliny s netradičním názvem lomikámen (lat. Saxifraga), které se v léčitelství využívají k léčbě ledvinových kamenů. Kromě toho je ale jejich název spojen i s tím, že ve volné přírodě se často vyskytují v místech geologických zlomů. Existuje jich tolik druhů, které se dělí do několika podkategorií. Mechovité lomikameny tvoří přírodní koberce poseté květy, nemají rády přímé slunce a dobře se jim vede v polostínu.

Lomikameny s kožovitými listy mají také rády polostín a jejich květy vyrůstají na stoncích. Lomikamenům, které vytváří shluky růžic, se naopak dobře daří i na přímém slunci – a většinou mají jejich květy bílou barvu. Lomikameny plazivé vám mohou časem pokrýt celou skalku a líbí se jim v kamenité vlhké půdě.

Kakosty alias čapí nůsky

Celkem existuje kolem 300 druhů kakostů (lat. Geranium), jejich latinský název Geranium je odvozen od vzhledu plodu, který připomíná hlavu a zobák čápa nebo jestřába. V běžné mluvě se ujal počeštěný název čapí nůsky. Co se barvy květů kakostů týče, převládají tóny růžové, ale vyskytují se také odrůdy červené, fialové, modré, a dokonce i dvojbarevné. Nižší druhy čapích nůsků se hodí na skalky, kde vytvoří bohatý nízký koberec.

Co se jejich podmínek pro pěstování týče, nejsou nikterak náročné. Preferují slunná místa, ale ne teploty přesahující 30 °C. Půdu vyžadují hodně vlhkou a ocení i hnojení. Pravidelně jim odstraňujte uschlé listy a květy, a na podzim celé rostlinky sestřihněte mírně nad zemí.

Hlaváček jarní

Veselé žluté květy hlaváčků jarních svým vzhledem připomínají narcisy. Hlaváček jarní (lat. Adonis vernalis) a jejich latinský název Adonis vernalis byl odvozen od mytické postavy z řeckých bájí a pověstí. Adonis byl krásný mladík, do něhož se zamilovala dokonce i samotná bohyně lásky Afrodité. Adonis byl vášnivý lovec a tato jeho vášeň ho také zabila, neboť právě při lovu byl zabit divokým kancem. Afrodité se s jeho smrtí nechtěla smířit, proto prosila Dia, aby se Adonis vrátil z říše mrtvých. Zeus uzavřel dohodu s vládcem podsvětí, který svolil k tomu, že se Adonis vždy na část roku vrátí.

A tak z jara vykvétají nádherné květy hlaváčku jarního alias Adonise. Hlaváček jarní miluje slunná stanoviště, lehkou písčitou půdu a středně intenzivní zálivky. Vykvétá od dubna do května v trsech.

Zurčení potůčku i na vaší zahradě

Myslíte na to, jak uklidňující je poslouchat zurčení vody v přírodě a jak byste si to užívali i na vaší zahradě? Není problém. Vytvořit si můžete potůček, rybníček i malé jezírko. Záleží na dispozicích plochy. Jak na to?

1. Pokud má voda spadat do rybníčku, je třeba vytvořit malou skálu.
2. Do horní části umístíte kámen se žlábkem.
3. Do kamene poté zavedeme vodovodní potrubí, které zamaskují další kameny.

Chcete-li jen otevřené prameniště, je třeba vybetonovat mělkou misku, okraje zakrýt kameny a na dno nasypat oblázky. Pokud si přeci jen netroufnete, je možné obrátit se na odborníky, kteří vám rádi pomohou.

Jak se o skalku starat?

Už nějakou dobu se kocháte pohledem na svou skalku a nyní je třeba přemýšlet nad údržbou. Zaměřit se musíte na zavlažování, plevel a doplňování kamenného materiálu.

• V létě zalévejte ráno nebo večer, aby rostliny nedostaly teplotní šok.
• V zimě je také potřeba zavlažovat, ale jen, pokud nemrzne.
• Zalévat by se mělo méně často a vydatně, aby se voda dostala do spodních vrstev substrátu.

Neméně důležité je odplevelování. Za plevel považujeme všechny rostliny, které na skalce jsou a vy je nevysadili. Plevel odstraňujte hned, jak se objeví. Ve chvíli, kdy se rozšíří, je už boj s ním velmi obtížný. Mnohdy je nutné sáhnout po chemii. Je třeba, aby se přípravek dostal ke kořenům plevele a uvědomit si, že výsledek se dostaví až po nějaké době, třeba i dvou týdnech.

Pozor na choroby

I rostliny mohou onemocnět a jejich choroby jsou buď virové, nebo bakteriální. Virové choroby přenáší nejčastěji hmyz. Toto postižení se projeví:

• panašováním listů,
• znetvořením květu,
• mozaikovitostí.

Jelikož neexistuje žádný účinný prostředek, je nutné tyto rostliny odstranit. Bakteriové onemocnění poznáme podle vadnutí, zahnívání kořenů nebo hnědnutí listů.

Dalším rizikem pro naše alpinky a skalničky jsou houby a plísně. Ty poznáte podle žloutnutí listů a uvadání. Poškozené rostliny nebo jejich části je nutné odstranit a na zbytek použít fungicidní přípravek. Pozor také na mravence, mšice a další, i těm je nutné vyhlásit válku.

Se skalkou je spojeno velké množství práce a následné péče, ale výsledek stojí za to. Vždyť takové posezení na své krásné zahrádce je k nezaplacení.