Zpracování úrody z našich zahrádek aneb praktické zavařovací rady

Zavařování bývalo doménou našich babiček, které si většinou s prvním slunečním paprskem donesly z hůry obrovitánský prádelní hrnec a vrátily ho tam, až už na zahrádce nezůstal jediný zelený lísteček.

Letošní jaro nám dopřává plnými doušky nádherné počasí, jakoby nám sluníčkem chtělo vynahradit delší vládnutí Paní zimy. Téměř ráno co ráno se probouzíme do sluncem prosvíceného dne, což prospívá jak nám samotným, tak i našim zahrádkám, na kterých pomalu začínají dozrávat první třešinky a ředkvičky. Za pár týdnů tu máme léto a s ním nejen koupání, výlety, prázdniny, ale i dobu zavařování výpěstků našich zahrádek. Říká se, že zavařovací sezóna začíná s prvním sklizeným košíkem jahod. Jahody jsou nyní obsypány drobnými zelenými plody a tak ještě zbývá troška času se na toto zpracovatelské období náležitě připravit.

Zdroj foto: ArtemSh / Shutterstock.com

Elektrické zavařovací hrnce

Naštěstí žijeme ve 21. století a máme k dispozici spoustu pomocníků, kteří nám práci usnadní.

Hrnec na prádlo dávno vystřídaly zavařovací hrnce a i díky nim, se tato činnost stává doslova hračkou, někdy až závislostí. A není divu! Vždyť nemusíte zůstávat jen u tradičního ovoce a zeleniny, ale zavařit lze i houby, bylinky, hotová jídla, marmelády, povidla, domácí klobásy, paštiky, uzená či neuzená masa. A výsledek vždy předčí očekávání.

Cílem dnešního článku není probrat návody na stovky různých druhů zavařenin, ale povědět si několik základních bodů o této činnosti a na konci prozradit osvědčený recept, jak na to.

Jdeme tedy na to?

Co je to zavařování

Zavařování neboli sterilace je způsob uchování potravin či surovin bez nechtěných bakterií a bez přítomnosti vzduchu ve sklenici, který růst bakterií podporuje. Zajistíme tak jejich delší čerstvost a všelijakých variant je tolik, že se nedají ani spočítat. A tady jsme u toho, proč je to pro mnohé lidi doslova vášní. Kombinovat různé druhy ovoce či zeleniny s kořením a zkoušet najít svůj jedinečný recept je někdy až adrenalinovou zábavou. A jak jsme se již zmínili, nemusí zůstat jen u těchto základních druhů. Všechny zavařeniny nám poslouží na pozdnější období jako chutná vzpomínka na léto.

Zdroj foto: casanisa / Shutterstock.com

V čem zavařujeme

Jistě jste již slyšeli o zavařování v ledasčem, protože způsobů existuje opravdu mnoho. My vám představíme jen ty nejpoužívanější. Je jen na vás, jaký způsob si zvolíte.

Zavařování v zavařovacím hrnci

Dnešní zavařovací hrnce jsou elektrické a automatické. Práce s nimi je hračkou. Sklenice se do hrnce naskládají, zalijí vodou a vše ostatní už jen sledujeme na displeji. Výsledkem je spolehlivé a bezpečné zavaření potravin. Hrnce pojmou až 14 velkých sklenic, popřípadě až 30 malých. Zabudovaný termostat zavařuje přesně na takovou teplotu, kterou tam nastavíte a tak dlouho, jak budete chtít. Kromě toho můžete tyto hrnce využít i na přípravu svařáku, čaje, polévky, brambor či guláše.

Sterilace v troubě

Trouba zavařovací hrnec do jisté míry může nahradit, a je úplně jedno, jestli to bude trouba plynová, elektrická nebo horkovzdušná. Podmínkou je její předehřátí na 220 stupňů.  Na pečící plech vyskládáme uzavřené sklenice tak, aby se vzájemně nedotýkaly, a plech s nimi postavíme na dno trouby. Nalijeme 1,5 cm vody. Větší sklenice sterilujeme na 10-13 minut a menší pak na 5-8 minut. Řídíme se pravidlem, že čím tvrdší surovina je ve sklenici, tím je potřeba volit delší čas konzervace.

Zdroj foto: Foxys Forest Manufacture / Shutterstock.com

Zavařování v běžném hrnci na sporáku

Pokud nemáte zavařovací elektrický hrnec, pak použijte klasický. Do hrnce postavte zavíčkované plné sklenice, zalijte je teplou vodou a přiveďte k varu. I zde platí, že sklenice by se neměly dotýkat, aby nepraskly. Je jedno, jaký typ sporáku máte, zavaření může proběhnout jak na sporáku plynovém, elektrickém nebo i na indukci. Délka varu se řídí obsahem sklenic a trvá od 15 do 120 minut.

Pár tipů k zavařování

  1. Nepodceňujte kvalitu ovoce a zeleniny
    Plody nesmí být nahnilé, plesnivé či jinak poškozené. Natlučená místa řádně vykrájíme. U ovoce je důležité, aby bylo pořádně vyzrálé, ideálně na sluníčku.
  2. Hygiena je prvořadá
    Čisté ruce, čisté suroviny, čisté sklenice, čistá víčka – to je naprostý základ sterilace potravin. Sklenice a víčka doporučujeme vyvařit a nechat uschnout.
  3. Místo cukru sůl
    Mnoho lidí nemá rádo přeslazené kompoty, proto vyzkoušejte sůl místo cukru. Za zkoušku nic nedáte. Podmínkou je dostatečně vyzrálé ovoce. Sůl z něj vytáhne sladké složky a vy už nemusíte přidávat cukr žádný.
  4. S peckou i bez
    Třešně zavařujeme celé i s peckou, jahody, borůvky, angrešt, rybíz zbavíme stopek, švestky nebo menší meruňky zavařujeme buď celé s peckou, nebo půlené bez pecky, broskve můžeme oloupat a zavařujeme půlené bez pecky, jablka a hrušky zbavíme jadřinců a krájíme na čtvrtky nebo osminky.
  5. Utěsněte pořádně sklenici
    Zda jste sklenici uzavřeli dobře, poznáte podle toho, že po přetočení vzhůru nohama nepoteče ani se v ní nebudou tvořit bublinky.
  6. Popis na každou sklenici
    Poslední rada není podmínkou, ale doporučením, abyste vždy měli přehled, co jste to vlastně zavařili a kdy. Trvanlivost těchto vašich výrobků je pak minimálně rok.
Zdroj foto: casanisa / Shutterstock.com

A teď pár praktických rad na zavařování

Každá hospodyňka má svých osvědčených „zavařovacích“ rad plno, ale přesto se i my o některých ještě zmíníme.

Marmelády, povidla a džemy

Zavařeniny jako jsou marmelády, džemy a povidla vaříme nejdříve v hrnci a pak je ještě horké plníme rovnou do skleniček, které ihned zavíčkujeme a otočíme dnem vzhůru. Tomuto způsobu říkáme švýcarský a nahradí nám klasické zavařování. Po vychladnutí budeme mít víčko uchycené a guma v něm těsně přilehne k okraji skleničky.

Kompoty, zelenina, okurky

Tyto plody naskládáme do sklenice v syrovém stavu. Sklenice používáme buď šroubovací, nebo na klasické omnia víčka. Oboje víčka je dobré nahřát v horké vodě, položit na hrdlo sklenice, přitlačit a zavřít. V případě, že zavíráte sklenice zavařovací hlavou a ta vám nejde sundat, vyzkoušejte náš zlepšovák: na víčko položte igelitový sáček a až poté nasaďte hlavu. Dolů pak půjde velmi snadno.

Zdroj foto: fukume / Shutterstock.com

Příprava univerzálního cukerného roztoku pro proslazení ovoce

Zahřejeme přiměřené množství vody a přidáme cukr v poměru 1 litr vody a 500-600 g cukru. Zahříváme tak dlouho, dokud je potřeba.

Při přípravě kompotů vkládáme ovoce do teplého (nikoliv horkého) nálevu. V horkém nálevu by ovoce popraskalo, což zde není žádoucí. Povrch něčím zatížíme, aby ovoce bylo ponořené, a celé to zaklopíme poklicí. Tímto způsobem nám ovoce nezčerná a bude mít pořád svoji přirozenou barvu.

Ovoce určené na výrobu marmelády vložíme do horkého nálevu, aby popraskalo a co nejvíce změklo. Zakryjeme poklicí.

Uskladnění zavařenin

Uskladnění zavařených sklenic je ideální v chladných a co nejvíce temných místnostech. K tomuto účelu se nejvíce hodí sklepy, spíže nebo komory. Zavařeniny ukládáme na polici, optimálně uspořádány podle daty přípravy. Ani bezvadné zavaření nezaručí neomezenou dobu záruky. Všechny zavařeniny by se měly zkonzumovat nejpozději do 1 – 2 let.

Komentáře jsou uzavřeny, ale trackbacks a pingbacks je otevřen.

Používáním stránky souhlasíte s používáním cookies potřebných pro správného fungování webstránky, marketingové a analytické účely Souhlasím Více informací