Právě teď je pravý čas připravit muškáty na zimní spánek

Letošní léto bylo na sluníčko obzvlášť přívětivé, tak zřejmě ještě teď, na sklonku září, se vaše okna pyšní záplavou kvetoucích muškátů. S pomalu nastupujícím podzimem si jistě nejeden z nás pokládá otázku: „Co s nimi dál?“

Zdroj foto: OolikTM / Shutterstock.com

Jak to dělaly naše babičky

Naše babičky to měly jednoduché. Muškáty pěstovaly mezi okenicemi nebo na parapetech špaletových oken, kde se jim většinou dařilo celoročně. Mnohdy, když se venkovní teploty začaly blížit k magické nule, babičkám ještě za oknem zářilo pár rozkvetlých květů. S příchodem mrazů květenství ustalo, ale rostlinky zde dokázaly přežít celou zimu. Koncem února pak babičky doplnily kytkám novou hlínu, do které zapracovaly trošku sušeného hnojiva od vlastních slepiček a rostlinky sestříhaly. Ostříhané části daly zakořenit a později s nimi okrášlily další okno či je darovaly sousedkám. Babičky to zkrátka uměly. Okna a také domovní zápraží byla nejčastějšími místy, kde se muškáty pěstovávaly. Důvod, proč zrovna tato místa, byl prozaický. Vonící muškáty prý odpuzovaly dotěrný hmyz snažící se vetřít do domu. Muškáty pěstované venku, pak na zimu putovaly ze zápraží do sklepů, kde rovněž dokázaly chladné měsíce roku přečkat.

Název Pelargonium byl poprvé použitý v roce 1738

Slovo “muškát” je lidovým názvem pro druh rostliny s latinským názvem Pelargonium. Domovinou jí byla Jižní Afrika, odkud poprvé v roce 1600 byla dovezena do nejstarší botanické zahrady světa v holandském městě Leiden. Pojmenovaná názvem Pelargonium byla ale až o mnoho let později, a to úspěšným botanikem 18. století, Johannesem Burmanem. Brzy se její obliba rozšířila po celém starém kontinentě a pro svou krásu a nenáročnost na pěstování, se stala jednou z nejoblíbenějších kytek.

V současnosti existuje téměř 250 druhů pelargonií a každým rokem se objevují další. Naše babičky je pěstovaly jako trvalky a čím starší byla původní rostlina, tím větší chloubu znamenala. V současné době je spíše letničkou, ale zkusme to změnit a uchovejme si na příští sezónu muškáty, které nám po celé letošní léto dělaly radost.  S naším jednoduchým návodem se vám to určitě povede.

Zdroj foto: Doikanoy / Shutterstock.com

Kontrola rostlin před zimním spánkem

Před samotným zazimováním je vhodné nějakou dobu rostlinky bedlivě pozorovat, zda jsou všechny zdravé nebo nemají-li na sobě nějakého škůdce. Pokud nejste úplně přesvědčeni o zdraví svých kytek, je lepší je preventivně ošetřit chemicky než přehlídnout nějakou tu „vadu na kráse“, neřku-li třeba nějakou tu mšici či molici.

Zdroj foto: Natali9ka / Shutterstock.com

Podzimní škůdci pelargonií

Nenápadná molice muškátová dokáže na našich rostlinkách udělat dokonalou spoušť. Napadá zejména rubové strany listů a tam napáchá tolik škody, že lístky začnou usychat a opadají. V případě výskytu těchto potvůrek, nezbývá než si na pomoc vzít chemii a rostlinky ošetřit přípravkem proti mšicím a přelétavému hmyzu.

A kdo by neznal mšici muškátovou? Ta se usadí kdekoliv na rostlince a neúnavně rostlinku vysává, až začne uvadat. Pomůže stejný postřik jako v případě molic. Většinou je nutné aplikaci roztoku po několika dnech zopakovat, abychom měli jistotu, že jsme všechny breberky zlikvidovali. Pokud to uděláme včas, rostlinky se zotaví a budou se zase mít čile k světu.

S tím, jak postupně klesají teploty a suchý vzduch se mění ve vlhký, mohou se na našich kytkách objevit také listové choroby. Mezi ty nejčastější patří botrytida a rez pelargoniová.

Zdroj foto: CatherineLProd / Shutterstock.com

I muškáty trápí nemoci

Botrytida neboli plíseň šedá je častá choroba muškátů, která se ráda vyskytuje právě v podzimních měsících a většinou postihne celou rostlinu. Jak její český název napovídá, pozná se podle šedobílého povlaku. V případě jejího výskytu, předěláme kytku na suché stanoviště a ošetříme ji přípravkem proti muškátové plísni.

Rez muškátů je druhou nejčastější chorobou. Její specifičností je, že napadá spíše převislé formy. Na rubu listů vznikají tečkovité bílé puchýřky, jejichž počet rychle vzrůstá. Bílá barva se mění ve žlutou a postupně hnědne. Puchýřky praskají a uvolňují se z nich výtrusy, které postupně infikují celou rostlinu. Když se tato choroba objeví na horní straně listů, bývá již většinou problém kytku zachránit. Rez způsobí ztrátu listů a uhynutí celé rostliny. Je potřeba zakročit včas. Prvním krokem je značné omezení zálivky, protože vlhké prostředí je pro tuto chorobu pravým požehnáním. Rovněž zde přichází na řadu chemie, která sice rostliny může zachránit, ale ty se již nehodí k dalšímu množení.

Seřezávání rostlin před zimou

Pokud máme pelargonie stoprocentně zdravé a z velké části po odkvětu, přichází čas na jejich seřezání. Výhony zkrátíme na výšku 3-4 listů. Dávejte si pozor, ať ji nezkrátíte příliš a taky nikdy neřezejte do starého dřeva. Otrhejte všechny poškozené lístky, byť by byly třeba jen lehce nažloutlé a zároveň očistěte i květináč od různých zbytků a nečistot. Toto všechno by mohlo být zdrojem nákazy. Preventivně lze rostlinu ošetřit některým z měďnatých preparátů, kterých je na trhu velký výběr.

Zdroj foto: Zbynek1 / Shutterstock.com

Ukládání muškátů k zimnímu spánku

Jakmile poklesne noční teplota blízko bodu mrazu, je na čase začít se stěhováním květin na zimoviště. Zde doporučuji bedlivě sledovat předpověď, abychom se neunáhlili a nepřenesli domů kytku příliš brzy. Pokud byste měli obavy, že i přes příznivou předpověď, může teplota v noci klesnout pod nulu, je dobré truhlíky s muškáty zakrýt a nechat venku, kde jim pořád ještě bude daleko lépe než doma. Nebojte se, muškáty krátkodobě snesou i teplotu lehce nad nulou.

Jednoho dne ale nastane den, kdy bude nutno opravdu kytky přestěhovat. Ideálním zimovištěm bude chladný a světlý pokoj, zasklený balkon, veranda, zimní zahrada, nevytápěná chodba či jiná místnost, ve které se udržuje konstantní teplota kolem 6-10 stupňů. Podmínkou je, aby tam nedocházelo k teplotním výkyvům, kdy například přes den, kdy svítí sluníčko, bude v místnosti 25 stupňů a v noci teplota klesne k nule. V tomto případě je potřeba často větrat, aby se teploty co nejvíce vyrovnaly.

Konec hnojení, omezení zálivky

Koncem měsíce září bychom měli přestat rostlinky hnojit a také výrazně omezit zálivku. Čím bude chladněji, tím víc, ale nikdy nenechejme kytku uschnout. Je potřeba, aby byl substrát pořád mírně navlhlý. A takto nám přečká celou zimu. Je nutné ji pouze občas zalít a hlídat, aby se na ní neusadili nějací vetřelci.

Až se jaro zeptá……

A o tom, jak počátkem jara šetrně probudit pelargonie k životu a zajistit si bohaté květenství, si povíme někdy po vánocích.

Zdroj foto: znmystery / Shutterstock.com

Tak hodně zdaru a ať se vám i vašim kytičkám dobře daří.

2 komentáře
  1. Zdeněk říká

    Každá rada je dobrá.Díky

  2. Eva říká

    Konečně normální článek o muškátech, že mohou být venku dlouho, téměř až k nule, protože i já je tak nechávám každoročně a nemám s tím problém. A ne ty bláboly o tom, že teď je ta správná doba je schovat. Díky díky.

Zanechte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Používáním stránky souhlasíte s používáním cookies potřebných pro správného fungování webstránky, marketingové a analytické účely Souhlasím Více informací