Kyjev – turisticky neprávem opomíjené město nabízí nevšední podívanou

Svět je plný krásných a zajímavých míst. Některá jsou hojně vyhledávaná, jiná téměř zejí prázdnotou. A právě mezi tato turisticky méně atraktivní místa patří i hlavní město Ukrajiny ležící na řece Dněpr a nesoucí název Kyjev. 

Tato metropole je od nepaměti přezdívaná „matkou ruských měst“, což předurčuje její bohatou historii. Kvůli této nevšední podívané se rozhodně vyplatí zařadit Kyjev do turistických itinerářů.

Žena s ukrajinskou státní vlajkou

Známá i neznámá historie Kyjeva

Historie města na Dněpru je částečně zahalena rouškou tajemství. Dodnes se zcela přesně neví, kdy toto město vzniklo. Oficiálně se tvrdí, že Kyjev je starý přes 1500 let, jenže toto datum bylo vytvořeno uměle na základě ne zcela přesných indicií, neboť první ověřená informace o něm pochází až z 9. století. Ale i tak se Kyjev považuje za jedno z nejstarších měst východní Evropy a odtud pramení i jeho přezdívka.

Současnost Kyjeva

Současný Kyjev je směsicí staré i nové historie. I přestože se na této metropoli, snad více než kde jinde, neblaze podepsal stalinismus, má město pořád co nabídnout a svou specifičností se řadí mezi nejkrásnější evropská města.

Jedeme do Kyjeva

Prahu od Kyjeva dělí zhruba 1400 km. Jízda autem je tedy spíše záležitostí zkušených řidičů, neboť vyžaduje přibližně 15 hodin čistého času. Náklady na jízdu po trase Praha – Brno – Ostrava – Krakov – Lvov – Rivno – Zhitomir – Kyjev a zpět, vás vyjdou přibližně na 6000 Kč.

Před samotnou cestou je dobré si ověřit, kterými doklady a jakou povinnou výbavou auta musíte disponovat, a to ve všech zemích, jimiž budete projíždět. Také si ověřte, jaké silniční předpisy v nich platí, a určitě je dobré mít předem uhrazené dálniční poplatky. Nezapomeňte rovněž na ověření maximální povolené rychlosti v daných zemích.

Užitečné rady před cestou aneb co je dobré vědět

1. Na Ukrajině je dobré dávat si  větší pozor na své osobní věci. Nikdy proto nenechávejte odemčené vozidlo a ani cennosti v něm uložené na viditelných místech.
2. Pokuty se v této zemi vybírají výhradně bezhotovostně. Peníze předané „cash“, tj. na místě v hotovosti, jsou brány jako úplatek.
3. Hraniční kontroly jsou velmi přísné a celníci mají širokou pravomoc. Proto trpělivě vyčkejte, až na vás přijde řada, dbejte pokynů celníků a nezapomeňte si nechat dát do pasu razítko o vstupu do země. Pro rychlejší odbavení volte raději menší hraniční přechody.
4. Vývoz alkoholu a cigaret je bedlivě hlídaný. V případě potřeby si vždy ověřte nejvyšší povolené množství, abyste předešli porušení zákona .
5. Vyvážet z Ukrajiny maso a mléčné výrobky je zakázáno úplně.
6. Vybavte se před jízdou navigací, popř. mapou, a nikdy nespoléhejte na tamní dopravní značení. Místy je značně zastaralé a matoucí.

Druhou možností, jak se dostat na Ukrajinu je cesta vlakem. Z Prahy do Kyjeva jezdí přímá linka a jízda trvá asi 30 hodin. Ráno nastoupíte v Praze a druhý den odpoledne se před vámi objeví Kyjev. Jízdenka stojí kolem 1600 Kč, ale v akci nebo při její včasné rezervaci, si ji můžete sehnat i levněji.

Třetí možností je jízda autobusem. Trasa kopíruje jízdu autem a cena jízdenka je podobná ceně vlakového spojení. Autobus vás do cíle doveze za necelých 24 hodin.

Nejrychlejší a také poslední možností je letecká doprava. Čas letu je zhruba 2 hodiny a cena zpáteční letenky v ekonomické třídě začíná na nějakých 5500 Kč. Pokud sázíte na komfort a volili byste raději business třídu, pak se cena letenky za zpáteční let vyšplhá na nějakých 20000 Kč.

Doprava po městě

V samotném Kyjevě je nejvíce využívanou dopravou metro. Stojí asi 6 korun a v podstatě v něm můžete být libovolně dlouho. Metro sice nepatří mezi nejmodernější, ale za to drží jedno světové prvenství. Jeho stanice Arsenalna je nejníže uloženou stanicí na celém světě. Její hloubka je přesně 105,5 metrů pod zemí, což při srovnání s naší nejníže uloženou stanicí metra, zastávkou Náměstí Míru, je dvojnásobek.

Ubytování v Kyjevě

Pro každého člověka je představa vhodného ubytování jiná. Zatímco někdo má rád soukromí a pohodlí, jinému stačí ke štěstí jen levná postel na přespání.

Začneme tedy u té nejlevnější možnosti a tou jsou kyjevské hostely. Ceny za jednu noc jsou až neuvěřitelně nízké, pohybující se většinou pod hranicí 100 Kč. Musíte ovšem počítat, že o pohodlí a komfortu zde nemůže být řeč a o soukromí už teprve ne.

Lepší variantou jsou hotely nižší úrovně nebo ubytování v soukromí, v nichž zaplatíte za jednu noc kolem 500 Kč. Máte v nich ovšem zajištěno minimálně vlastní soukromí. Další možností jsou vícehvězdičkové hotely, jenž vás ubytují za cenu kolem 1500-2000 Kč na noc, ale tady už budete mít veškerý komfort.

Památky Kyjeva, o nichž byste měli vědět

Pokud jste někde zaslechli názor, že v Kyjevě není co k vidění, opak je pravdou. Na poměrně malém prostoru najdete především nádherně zdobené pravoslavné i katolické chrámy s typickými zlatými věžičkami. A věřte, že to nejsou ledajaké svatostánky. Oslní vás nejen svou krásou, ale i velikostí.  Například prohlídka barokního kláštera Kyjevskopečerská lávra, i s 96,5 metru vysokou samostatně stojící zvonicí, vám zabere klidně i 3 hodiny. Zde je dobré upozornit, že ženy, vstupující do tohoto chrámu, musí mít oblečením zakryté vlasy i nohy.

Město divů a zlatých věžiček

Když už jsme u těch chrámů, pak za zhlédnutí bezpochyby stojí i pravoslavný chrám sv. Vladimíra, jenž patří k nejkrásnějším světovým památkám. Jeho vznik se datuje k druhé polovině 19. století.

K nejznámějším památkám zřejmě patří i Kyjevská zlatá brána, vystavěná v roce 1037 jako kopie slavné Zlaté brány Konstantinopolské. Kdysi bývala součástí městského opevnění a zároveň i hlavním vchodem. Ve 13. století byla značně poškozena mongolskými nájezdníky, přesto se ale používala dál. Rekonstrukce se dočkala až v 80. letech minulého století.

Nedaleko Zlaté brány stojí jeden z největších divů Kyjeva a současně i jeden ze sedmi divů Ukrajiny, katedrála svaté Sofie, která je součástí světového dědictví UNESCO. Byla postavena v 11. století na rozkaz kyjevského knížete Jaroslava Moudrého, jenž je zde i pohřben.  Původně měla 30 kopulí, z nichž po pozdější rekonstrukci zbylo 19. V roce 1920 byla naplánována likvidace této krásky a to, že přežila, se dá přirovnat k zázraku. Vstup do chrámu je placený, ale částka vás mile překvapí, až pobaví. V době naší návštěvy činilo vstupné 3 hřivny, což je v přepočtu nějakých 2,60 Kč. Za zhlédnutí stojí i sousední barokní zvonice se 75 metrů vysokou vyhlídkovou věží. Zvonice se tu nachází od 18. století.

Legenda o Kyjevě

Ve vyjmenovávání dalších chrámů bychom mohli pokračovat dál. V sousedství katedrály sv. Sofie, stojí funkční pravoslavný chrám sv. Michala a taky dlouhodobě opravovaný chrám sv. Ondřeje, který již 50 let slouží jako muzeum. S tímto chrámem, stojícím na kopci, je svázaná legenda o tom, že kdysi dávno bylo místo Dněpru moře. Pak přišel sv. Ondřej a tam, kde se dnes nachází jeho chrám, zabodnul kříž. Moře opadlo a schovalo se pod kopcem.

Uvnitř jeho chrámu údajně nejsou ani zvony, protože pověst dále říká, že při jejich první ráně se moře znovu probudí a zalije celý Kyjev. Vyhlídka od chrámu je ovšem fantastická. Teprve zde člověk na vlastní oči vidí, jak obrovským městem Kyjev je. Oficiálně má necelé 3 miliony obyvatel, ale místní lidé tvrdí, že celá kyjevská aglomerace má přes 8 milionů obyvatel. Když se z vršku rozhlédnete kolem, toto číslo vám vůbec nepřijde nadsazené.  Na tento chrám navazuje ulička s názvem Andriyivskyy Uzviv. Je to úzká a dlouhá, hadovitě se vinoucí dlážděná ulička se spoustou uměleckých obchodů, stánků, kaváren, muzeí i galerií. Je škoda, že tato ulička bývá turisty málo navštěvována.

Náměstí Nezávislosti, prezidentský palác a dům s chimérami

K novodobým dějinám patří ústřední kyjevské náměstí Majdan, zvané taky náměstím Nezávislosti. Toto označení užívá od roku 1991 na počest nezávislosti Ukrajiny na Sovětském svazu. Kromě několika osvěžujících fontán zde nepřehlédnete pravou dominantu náměstí –  vysoký sloup, na jehož konci je děvče v ukrajinském kroji s věncem na hlavě a pozlacenou větví v ruce. Sovětskou minulost na náměstí symbolizuje obrovský hotel Ukrajina a kapitalistickou přítomnost zase gigantický hypermarket rozkládající se v podzemí pod velkou částí náměstí.

Nedaleko se nachází prezidentský palác, což je “pracoviště” prezidenta Ukrajiny, jimž je v současnosti Volodymyr Oleksandrovyč Zelenskyj. Hned naproti prezidentského úřadu se nachází známý dům s chimérami, jež má má 6 pater. Dole se nachází stáje a pokoje pro kočí, dále dva několikapokojové apartmány a prádelna. V dalších podlažích jsou byty. Mezi bájnými chimérami, jimiž je střecha doslova poseta, se nachází i krokodýl. Až budete stát u tohoto domu, najděte krokodýla a prý se u vás zabydlí trvalé štěstí.

Hlavní třída Kyjeva, Kresčatyk

Od sídla prezidenta už je to jen „co by kamenem dohodil“, a dostanete se na centrální bulvár celého Kyjeva. Jde o jeden a půl kilometru dlouhá ulice s názvem Kresčatyk, posetá luxusními obchody a obchůdky a objevíte zde i historickou Besarabskou tržnici a na ní snad úplně vše, co se dá vypěstovat, od masa, sýrů, ovoce, zeleniny, čajů, koření, až po domácí limonády. Je dobré vědět, že o cenách se zde smlouvá, a na to je dobré se vybavit alespoň několika ukrajinskými slovy. Každopádně, jestli vás baví nakupování, na Kresčaku si určitě přijdete na své. A pokud ještě nebudete večer unaveni, vraťte se sem ještě jednou a prohlédněte si tuto ulici i v noci.

Ukrajinská kuchyně a její typické pokrmy

Nakonec se ještě zmíním o ukrajinské gastronomii, ta je totiž velmi pestrá a nevšední. Z historie je hodně ovlivněna staroslovanskou kuchyní, proto mohou některé pokrmy připomínat ty naše. Většinou jde ale o kombinace kuchyní okolních států.

V restauracích se vaří ze sezónních surovin a ceny jsou tu na naše poměry mírné. Místním ovšem připadají vysoké, proto Ukrajinci do restaurací příliš nechodí. Vaří se tu více doma, ale stojí za to ochutnat i jídlo na tržnicích. To je totiž zaručeně domácí.

Až budete v restauraci či na tržnici vybírat, co si dáte dobrého, možná tam objevíte některý z tradičních ukrajinských jídel. Patří mezi ně:

• kaviár – červený i černý, připravovaný doma z ryb ulovených v místních řekách,
• kukuřičná kaše – s osmahnutým špekem či slaninou nebo verze s nivou, brynzou, či syrečkem,
• soljanka – sladko-kyselá hustá polévka s kousky masa, ryb a zeleniny,
• boršč – i u nás známý typ polévky s červenou řepou a další zeleninou,
• okroška – studená zeleninová polévka vařená z kvasu, najdete v ní i kousky masa a vajec,
• varenika – plněné taštičky z těstovinového těsta, jenž se dají přirovnat ke známějším raviolám,
• pirožky – z kynutého těsta,
• holubce – závitky z mletého masa podávané v rajské omáčce,
• feruny – placky na způsob našich bramboráků přelité kysanou smetanou,
• šašliky – masové špízy se zeleninou,
• mlynci – plněné palačinky na slano i sladko,
• syrniki – tvarohové lívance podávané jako moučník,
• salo – slaný „moučník“, což je plátek hodně soleného vepřového špeku, podávaný s chlebem a česnekem,
• kvas – tradiční slabě alkoholický pěnivý nápoj vyráběný z kvasnic, cukru a chleba,
• vodka – tradiční pití celého Ruska,
• pivo – vyrábějí pivo těchto značek Černihivské, Lvivské, Rogan, Slavutyč nebo Oboloň,
• medovina a čaj – dva nejběžnější nápoje.

Tak trochu jiný svět

O Kyjevě by se toho dalo napsat ještě mnoho. Probrali jsme tu hezčí část tohoto města. Jako precedens se pak jeví místy přetrvávající postkomunistické prvky, jako např. rudá hvězda, srp a kladivo, bronzoví vojáci a socha Vlasti zvedajíc svůj meč ve výšce 102 metrů nad městem. I styl života je tu místy ještě „jiný“. Půjdete-li například na autobus, možná se dočkáte příjezdu prastarého trolejbusu i nezvykle nízké ceny jízdného, jenž v přepočtu na naše činí 2 koruny. Jízdenky většinou prodávají starší ženy v šátcích, jenž tato práce živí. Všude přítomní lidé hovoří výhradně rusky, zvláště ti dříve narození. Mezi mladými už jsou lidé hovořící i anglicky.

Kyjev prostě budete milovat i nevěřícně nad ním kroutit hlavou. Možná si tu uvědomíte, jaký kus cesty jsme v naší vlasti za posledních 30 let ušli. Toto město je zatím na půli cesty, ale přesto stojí za to jej navštívit a shlédnout zase tak “trochu jiný svět”.